Modlitby

Modlitby Archives - Zachej.cz

Home

Zachej.cz

Životopisy svatých

Životopisy svatých Archives - Zachej.cz

Články

Články Archives - Zachej.cz

Slovník pojmů

Slovník pojmů Archives - Zachej.cz

Bože, který jsi chtěl, aby svatý Jan Křtitel předcházel tvého Syna při narození i ve smrti, dej, ať tak jako on zemřel jako mučedník za pravdu a spravedlnost, i my jsme na jeho přímluvu chráněni před nástrahami nepřítele a zůstáváme pevní ve víře. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Krátká modlitba ke svatému Janu Křtiteli

Svatý Jan Křtitel, klíčová postava Nového zákona, je známý svou rolí při zvěstování příchodu Ježíše Krista a svou mučednickou smrtí. Jan se narodil Zachariášovi a Alžbětě a byl Bohem vyvolen, aby připravil cestu Mesiáši. Jeho narození oznámil anděl Gabriel, což ho označilo za významnou prorockou postavu.



Jan žil asketickým životem na poušti, kázal pokání a křtil lidi v řece Jordánu. Jeho poselství o pokání a výzva k přípravě na příchod Pána našly u mnoha lidí odezvu. Mezi těmi, které pokřtil, byl i sám Ježíš, což znamenalo začátek Ježíšova veřejného působení.



Janova přímočarost a oddanost pravdě ho přivedly do konfliktu s galilejským tetrarchou Herodem Antipou. Jan veřejně kritizoval Heroda za jeho nezákonný sňatek s Herodiadou, manželkou svého bratra. Herodias, rozzlobený Janovým odsouzením, se ho snažil umlčet.



Během Herodovy narozeninové slavnosti tančila Herodiadina dcera Salome tak příjemně, že jí Herodes slíbil vše, co si přála. Na popud své matky si Salome vyžádala hlavu Jana Křtitele na podnose. Ačkoli byl Herodes rozrušen, dodržel svou přísahu, nechal Jana sťít a jeho hlavu daroval Salome. Janova mučednická smrt je připomínána jako hluboké svědectví o odvaze postavit se za pravdu a spravedlnost, a to i tváří v tvář smrti.



Praktické lekce:



Lekce 1: Odvaha mluvit pravdu. Jan Křtitel se odvážil konfrontovat Heroda s jeho nemorálními činy, což nás učí, jak důležité je stát pevně za svým přesvědčením, i když je to obtížné nebo nebezpečné. Jeho příklad nás povzbuzuje, abychom se ozvali proti nespravedlnosti a odvážně prosazovali morální pravdy.



Lekce 2: Věrnost poslání. Janova neochvějná oddanost svému poslání připravovat cestu pro Krista, navzdory osobnímu riziku a případné mučednické smrti, nám připomíná, abychom zůstali věrní svému vlastnímu povolání, které nám Bůh dal. Jeho odhodlání nás inspiruje k tomu, abychom se oddaně a poctivě věnovali svému povolání.

Svatý Jan Křtitel – životopis

Papež František ve svém novoročním projevu zdůraznil, že úcta k Panně Marii není jen něco hezkého nebo dobrého, ale také určitá povinnost v životě křesťana.



„Úcta a oddanost k Panně Marii není duchovní etiketa, je to požadavek křesťanského života,“ řekl papež 1. ledna. „Dar Matky, dar každé matky a každé ženy, je pro církev tím nejcennějším darem, protože každá je matkou a ženou. Pokud se naše víra neomezuje na myšlenku nebo učení, pak všichni potřebujeme srdce matky, která umí zachovat Boží milost a cítit tlukot srdce všech kolem.“ Papež František sloužil mši svatou ve svatopetrské bazilice o slavnosti Marie, Matky Boží, a při rozjímání o tomto svátku se zaměřil na verš z Lukášova evangelia, který zní: „Ale Maria to všechno v mysli zachovávala a rozvažovala o tom.“ (Lk 2,19). Poukázal na to, že v části evangelia, která popisuje narození Pána, Maria nepromluví jediné slovo, prostě vše uchovává ve svém srdci a přemýšlí o tom.



„A co se máme z jejího mlčení naučit? Mlčme ve své duši, stejně jako někdy mlčí naše ústa. Nedovolme, aby naši duši rozleptával konzumní způsob života, poblouznění reklamou, proud prázdných slov a vlny prázdného tlachání a hlasitého křiku. Při pohledu na jesličky musíme mlčet. Při pohledu na jesle zjistíme, že jsme milováni, a teprve pak se můžeme těšit z pravého smyslu života,“ pokračoval.



Když se takto mlčky díváme, necháváme Ježíše promlouvat do našich srdcí. Jeho slabost obměkčuje naši pýchu, jeho chudoba je vzorem pro naše vnější projevy a vzhled, jeho sladká láska se dotýká našich zatvrzelých srdcí. To je Mariino tajemství a v tomto smyslu bychom se měli snažit ji takto napodobovat. Ne tím, že bychom uzavírali svá srdce ze strachu nebo úzkosti, ale tím, že vše odevzdáme Bohu a vše prožíváme s ním.



Papež poznamenal, že když začínáme nový rok, je vhodné, abychom jako křesťané začali znovu, zanechali všech břemen a zavazadel a začali s tím, co je skutečně důležité. „A dnes máme před sebou výchozí bod: Matku Boží. Maria chce přesně to, co chce Bůh od nás. Aby jeho církev byla Matkou něžnou a pokornou, chudou na materiální věci a bohatou na lásku, bez hříchu a sjednocenou s Ježíšem, která nechá Boha působit v našich srdcích a bližního působit v našem životě. Dnešní svátek nám říká, že chceme-li jít vpřed, musíme se vrátit: začít znovu od jeslí, od Matky, která drží Boha v náručí,“ řekl.



V poselství před modlitbou Anděl Páně papež vysvětlil, jak Maria plní zvláštní funkci, je prostřednicí mezi svým synem Ježíšem a každým, kdo trpí. Přimlouvá se, vědoma si toho, že jako matka může svému Synovi skutečně předávat potřeby lidí, zejména těch nejslabších a nejpostiženějších.



„V tento den se také slaví Světový den míru,“ řekl papež a vysvětlil, že letošní téma Migranti a uprchlíci: muži a ženy hledající mír se týká právě těch nejslabších a nejvíce znevýhodněných. „Nehasme naději v jejich srdcích, nepotlačujme jejich očekávání míru! Prosme Pána, aby v tomto novém roce působil velkoryse, abychom společně vytvořili svět, který bude velkorysejší a chápavější.“

Oddanost a úcta k Marii je nutností

Dýchej ve mě, Duchu svatý, ať jsou všechny mé myšlenky svaté. Jednej ve mně, Duchu svatý, ať je svaté i mé dílo. Přitáhni mé srdce, ó, Duchu svatý, abych miloval jen to, co je svaté. Posiluj mě, ó, Duchu svatý, abych bránil vše, co je svaté. Střež mě tedy, ó Duchu svatý, abych byl vždy svatý. Amen.



Zdroj: Association of the Miraculous Medal

Modlitba svatého Augustina ke Duchu svatému

Pane, smiluj se nad námi. Kriste, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi. 



Kriste, vyslyš nás. Kriste, milostivě nás vyslyš.



Bůh, nebeský Otec, smiluj se nad námi. Bože Synu, Vykupiteli světa, smiluj se nad námi. Bože, Duchu svatý, smiluj se nad námi. Svatá Trojice, jeden Bůh, smiluj se nad námi.



Svatá Maria, oroduj za nás. Svatá Matko Boží, oroduj za nás. Svatá Panno panen, oroduj za nás.



Svatý otče Augustine, oroduj za nás. Svatý Augustine, příklade zkroušených duší, oroduj za nás. Svatý Augustine, synu slz tvé matky Moniky, oroduj za nás. Svatý Augustine, světlo učitelů, oroduj za nás. Svatý Augustine, hubitel kacířství, oroduj za nás. Svatý Augustine, slavný bojovníku proti nepřátelům církve, oroduj za nás. Svatý Augustine, pilíři pravé víry, oroduj za nás. Svatý Augustine, nádobo Boží moudrosti, oroduj za nás. Svatý Augustine, pravidlo chování pro apoštolský život, oroduj za nás. Svatý Augustine, jehož srdce bylo zapáleno ohněm Boží lásky, oroduj za nás. Svatý Augustine, pokorný a milosrdný otec, oroduj za nás. Svatý Augustine, horlivý hlasatel Božího slova, oroduj za nás. Svatý Augustine, osvícený vykladač Písma svatého, oroduj za nás. Svatý Augustine, ozdoba biskupů, oroduj za nás. Svatý Augustine, světlo pravé víry, oroduj za nás. Svatý Augustine, vznešený obránce Církve svaté, oroduj za nás. Svatý Augustine, odlesk Boží slávy, oroduj za nás. Svatý Augustine, kvetoucí olivovník Božího domu, oroduj za nás. Svatý Augustine, neúnavný ctiteli Nejsvětější Trojice, oroduj za nás. Svatý Augustine, nevyčerpatelný prameni křesťanské výmluvnosti, oroduj za nás. Svatý Augustine, zářivé zrcadlo svatosti, oroduj za nás. Svatý Augustine, vzore všech ctností, oroduj za nás. Svatý Augustine, utěšiteli trpících, oroduj za nás. Svatý Augustine, utěšiteli opuštěných, oroduj za nás. Svatý Augustine, přítel a pomocník chudých, oroduj za nás. Svatý Augustine, náš otec, oroduj za nás.



Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, ušetři nás, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, milostivě nás vyslyš, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi, Pane.



Kriste, vyslyš nás. Kriste, milostivě nás vyslyš.



Modleme se. Bože, který jsi svatému Augustinovi odhalil skrytá tajemství své moudrosti a v jeho srdci jsi zažehl plamen božské lásky, čímž jsi ve své církvi obnovil sloup oblaku a ohně, dej nám milostivě, abychom bezpečně prošli bouřemi tohoto světa a dosáhli věčné vlasti, kterou jsi nám slíbil, skrze Krista, našeho Pána. Amen.



Zdroj: maryqueenofpeace.tripod.com

Litanie ke svatému Augustinovi

Úvodní modlitba: Svatý Augustin, který si slavně prohlásil: „Naše srdce byla stvořena pro tebe, Pane, a jsou neklidná, dokud nespočinou v tobě.“ Pomoz mi v mém vlastním hledání našeho Pána, abych na tvou přímluvu získal moudrost k určení cíle, který pro mě Bůh naplánoval. Oroduj za mě, abych byl obdařen odvahou následovat Boží vůli i ve chvílích, kdy jí nerozumím. Pros našeho Pána, aby mě vedl k životu hodnému jeho lásky, abych se jednou mohl podílet na bohatství jeho království. Pros našeho Pána a Spasitele, aby ulehčil břemeno mých problémů a splnil můj zvláštní úmysl, a já tě budu ctít po všechny své dny.



První den: Milovaný svatý Augustin! Zázraky, které jsi vykonal pro větší slávu Boží, přiměly lidi, aby tě hledali na svou přímluvu ve svých nejnaléhavějších záležitostech. Vyslyš mé volání, když se dovolávám tvého jména, abych prosil Boha o posílení víry a o pomoc v mé současné nouzi. (Uveďte povahu svého problému nebo zvláštní přízeň, o kterou žádáte.)



Druhý den: Svatý Augustine, díky neustálým modlitbám tvé matky svaté Moniky jsi byl vytržen ze života v nepravostech a stal ses neochvějným obhájcem víry. Modli se nyní za mne a neodvracej se od mých proseb, abych byl také obdařen Boží milostí a vedením skrze tuto současnou nesnáz do života v naprosté podřízenosti jeho vůli. (Uveďte povahu svého problému nebo zvláštní přízeň, o kterou žádáte.)



Den třetí: Slavný svatý Augustin, jsi v křesťanském světě proslulý svou laskavostí, soucitem a mocnou přímluvou. Povzbuzen touto skutečností předstupuji pokorně před tebe, abych tě požádal o pomoc a vyprosil si všemocnou Boží pomoc, která by mě provedla mou nejnaléhavější starostí. (Uveďte povahu svého problému nebo zvláštní přízeň, o kterou žádáte.)



Den čtvrtý: Svatý Augustine, skrze tebe Bůh projevil svou moc a vládu nad zemí, což ti umožnilo prorokovat a konat zázraky na pomoc nejchudším z chudých, kterým ses rozhodl sloužit. Pohlédni na mě, chudého Božího služebníka, a na trápení těla i ducha, které mě sužuje, a ve své laskavosti mi pomoz hledat pomoc u jediného pravého Boha, kterého se snažíme milovat a kterému chceme po celý život sloužit. (Uveďte povahu svého problému nebo zvláštní přízeň, o kterou žádáte.)



Den pátý: Augustine, věrný Boží služebníku, vychovateli a evangelisto, prokaž mi milosrdenství, kterým jsi proslulý, a přijď mi na pomoc v této těžké chvíli. Vyslyš mé volání a pros našeho Pána Ježíše Krista, aby mi požehnal příznivou odpovědí na mou prosbu. (Uveďte povahu svého problému nebo zvláštní přízeň, o kterou žádáte.)



Den šestý: Svatý Augustine, byl jsi spasen, když jsi uposlechl Boží výzvy k obrácení a dostal jsi moc konat mocné zázraky v jeho jménu. Ať tě tvá laskavost přiměje prosit Boha o zázračné vyřešení mého současného problému a o splnění mého zvláštního úmyslu. (Uveďte povahu svého problému nebo zvláštní přízeň, o kterou žádáte.)



Den sedmý: Svatý Augustine, ve tvém soucitu, moudrosti a milosti, všichni, kdo hledají tvou pomoc, neodcházejí s prázdnou. V tomto čase krajní úzkosti svěřuji své současné potíže síle tvé laskavé přímluvy. Kéž mi vyprosíš milost, aby mi byla udělena zvláštní přízeň, o kterou prosím. (Uveďte povahu svého problému nebo zvláštní přízeň, o kterou žádáte.)



Den osmý: Svatý Augustine, Bůh tě pověřil, abys pomáhal lidem v nouzi, i když pomoc, kterou potřebují, vyžaduje, abys v jeho jménu konal zázraky. Neodmítej mou prosbu o tvou laskavou přímluvu a vypros mi zvláštní milost, o kterou touto novénou žádám. (Uveďte povahu svého problému nebo zvláštní přízeň, o kterou žádáte.)



Den devátý: Svatý Augustine, překonal jsi velká protivenství, abys byl uctíván jako jeden z největších světců naší církve. Ve své moudrosti a soucitu mi pomáhej v mém vlastním životním úsilí naplnit osud, který mi byl uložen, aby mi Bůh požehnal silou, odvahou a moudrostí odevzdat své časné starosti do jeho vůle. Přimlouvej se za mě, aby se vyřešily mé nejnaléhavější starosti a aby bylo vyhověno mé prosbě. (Uveďte povahu svého problému nebo zvláštní přízeň, o kterou žádáte)



Závěrečná modlitba: Svatý Augustine, směle tě žádám o přímluvu s důvěrou v tvou bezmeznou moudrost a soucit. Kéž mě tato pobožnost vede k životu zasvěcenému plnění Boží vůle, abych byl jednou považován za hodného sdílet s tebou a všemi svatými jeho království po celou věčnost.



Otče náš… Zdrávas, Maria… Sláva Otci…



Svatý Augustine, oroduj za nás! Amen.



Zdroj: Abbey Vocations

Novéna ke svatému Augustinovi

Bože, který jsi svatému Augustinovi daroval hluboké porozumění Tvým tajemstvím a horoucí horlivost pro Tvou pravdu, dej, ať na jeho přímluvu následujeme jeho příkladu v hledání moudrosti a v životě podle Tvé vůle. Kéž se necháme proměnit Tvou milostí a rosteme v poznání a lásce k Tobě. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Krátká modlitba ke svatému Augustinovi

Svatý Augustin z Hippo, narozený 13. listopadu 354 n. l. v Tagaste (dnešní Alžírsko), je jednou z nejvlivnějších postav křesťanských dějin. Augustin, vychovaný v římské pohanské rodině, se zpočátku věnoval světskému úspěchu a intelektuálnímu bádání, studoval rétoriku a filozofii.



V rané dospělosti Augustin přijal manicheismus, dualistické náboženství, a žil životem poznamenaným morální laxností. Jeho cesta víry se však změnila, když se pod vlivem své matky svaté Moniky a spisů svatého Pavla setkal s křesťanským učením.



V roce 387 n. l. byl Augustin pokřtěn svatým Ambrožem v Miláně, což znamenalo jeho úplné obrácení ke křesťanství. Po svém obrácení se vrátil do severní Afriky, kde byl v roce 391 n. l. vysvěcen na kněze a později se stal biskupem v Hippo (dnešní Annaba). Jeho pastorační a teologické dílo výrazně ovlivnilo ranou církev.



Augustin hojně psal a jeho díla, jako jsou „Vyznání“ a „Boží město“, jsou dodnes základními texty křesťanské teologie. „Vyznání“ je autobiografické dílo, které zkoumá jeho osobní cestu od hříchu k milosti, zatímco ‚Boží město‘ se zabývá vztahem mezi světskou a duchovní sférou.



Učení svatého Augustina o prvotním hříchu, milosti a předurčení mělo hluboký vliv na křesťanské učení. Zemřel 28. srpna 430 n. l. a byl kanonizován jako svatý. Za svůj významný přínos křesťanskému myšlení a teologii je ctěn jako doktor církve.



Praktické lekce:



Lekce 1: Obrácení a proměna: Augustinovo dramatické obrácení od života v hříchu k životu ve víře nás učí, že nikdy není pozdě obrátit se k Bohu. Jeho příběh nás povzbuzuje, abychom přijali možnost osobní proměny skrze milost a zůstali otevřeni Božímu volání bez ohledu na naši minulost.



Lekce 2: Integrace víry a rozumu: Augustinův důraz na soulad mezi vírou a rozumem zdůrazňuje důležitost integrace našeho intelektuálního a duchovního života. Jeho příklad je pro nás výzvou, abychom na své cestě víry hledali porozumění a moudrost a využívali rozum, který nám Bůh dal, k prohloubení našeho vztahu s Bohem.

Svatý Augustin – životopis

Akolyta je liturgický služebník určený k asistenci při liturgických slavnostech. Kněží a jáhni tuto službu přijímají před vysvěcením. Laici mohou být trvale vysvěceni do služby akolyty prostřednictvím obřadu instalace a požehnání. Akolyta pomáhá celebrantovi při bohoslužbě nebo v průvodu, například zapaluje oltářní svíce. V některých křesťanských denominacích je akolyta každý, kdo vykonává obřadní povinnosti; v jiných je to osoba uvedená do určité liturgické služby, i když tyto povinnosti nevykonává. Pokud v této službě slouží mladí lidé, často se jim říká ministranti.



Zdroj: Wikipedia / thesacredheart.com

Akolyta – kdo je to?

Pane, smiluj se nad námi. Kriste, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi. 



Kriste, vyslyš nás. Kriste, milostivě nás vyslyš.



Bože, Otče nebeský, smiluj se nad námi. Bože, Synu, Vykupiteli světa, smiluj se nad námi. Bože, Duchu Svatý, smiluj se nad námi. Svatá Trojice, jeden Bůh, smiluj se nad námi.



Svatá Maria, počatá bez poskvrny prvotního hříchu, oroduj za nás a za naše děti. Svatá Maria, slavná Matko Ježíše Krista, oroduj za nás a za naše děti.



Svatá Monika, oroduj za nás a za naše děti. Vzor manželky, oroduj za nás a za naše děti. Ty, která jsi obrátila svého nevěřícího manžela, oroduj za nás a za naše děti. Matko svatého Augustina, oroduj za nás a za naše děti. Přísná a rozvážná učitelko, oroduj za nás a za naše děti. Strážkyně svého syna na všech jeho cestách, oroduj za nás a za naše děti. Ty, která jsi pečlivě bděla nad jeho chováním, oroduj za nás a za naše děti. Ty, která jsi se velmi trápila jeho blouděním od správného směru, oroduj za nás a za naše děti. Ty, která jsi byla neúnavní ve svých prosbách za bezpečí jeho duše, oroduj za nás a za naše děti. Ty, která jsi stále doufala uprostřed hořkosti svého srdce a záplav slz, oroduj za nás a za naše děti. Ty, která jsi byla naplněna útěchou po jeho návratu k Bohu, oroduj za nás a za naše děti. Ty, která jsi zemřela klidně poté, co jsi věrně splnila své povinnosti, oroduj za nás a za naše děti. Ty, která jsi modlitební přímluvkyní všech matek, které se modlí a pláčou jako ty, oroduj za nás a za naše děti.



Zachovej nevinnost našich dětí, prosíme tě, svatá Moniko. Chraň je před podvody zlých lidí, prosíme tě, svatá Moniko. Chraň je před nebezpečím špatného příkladu, prosíme tě, svatá Moniko.



Střež hnutí milosti v jejich srdcích. Ať křesťanské ctnosti zapustí v jejich srdcích hluboké kořeny a přinesou hojné ovoce. Zdvojnásob svou přímluvu za mladé lidi, kteří se blíží mužnému věku. Vypros všem ve smrtelném hříchu opravdovou lítost a dokonalé obrácení. Vypros všem matkám, aby vytrvale a vytrvale plnily své povinnosti. Svěř všechny matky pod ochranu vždy požehnané panenské Matky našeho Pána. Příznivě nakloň srdce svého milovaného syna Augustina ke spáse našich dětí.



Svatý Augustine, svatý synu svaté matky, oroduj za nás a za naše děti.



Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, ušetři nás, Pane! Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, milostivě nás vyslyš, Pane! Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi, Pane!



Modli se za nás, svatá Moniko, abychom se stali hodni Kristových zaslíbení. Amen.



Zdroj: Good News Ministries

Litanie ke svaté Monice

Text novény se modlí devět dní po sobě.



Vzorná matka velkého Augustina, vytrvale jsi pronásledovala svého nezdárného syna, ne s divokými hrozbami, ale s modlitebním voláním k nebi. Přimlouvej se za všechny matky v naší době, aby se naučily přitahovat své děti k Bohu. Nauč je, jak zůstat svým dětem nablízku, i marnotratným synům a dcerám, kteří bohužel sešli z cesty. Amen.



Drahá svatá Moniko, ustaraná manželko a matko, během tvého života proniklo tvé srdce mnoho bolestí. Přesto jsi nikdy nezoufala a neztratila víru. S důvěrou, vytrvalostí a hlubokou vírou, jsi se denně modlila za obrácení svého milovaného manžela Patricia, a svého milovaného syna Augustina.



Dopřej mi stejnou statečnost, trpělivost a důvěru v Pána. Přimlouvej se za mě, drahá svatá Moniko, za (zde uveď svou prosbu), a uděl mi milost přijímat Boží vůli ve všech věcech, skrze Ježíše Krista, našeho Pána, v jednotě Ducha svatého, jednoho Boha na věky věků. Amen.



Zdroj: Good News Ministries

Novéna ke svaté Monice

Biskup je správcem milosti nejvyššího kněžství, která se projevuje především v eucharistii, kterou sám obětuje a zajišťuje její obětování prostřednictvím svých spolukněží. Eucharistie je středem života partikulární církve. Biskup a kněží posvěcují církev svou modlitbou, prací, službou slova a slavením svátostí. Jejich posvěcení se uskutečňuje také příkladným životem podle slov apoštola Petra, aby spolu se svěřeným stádem dosáhli věčného života.



Biskup jako Kristův zástupce má pastorační poslání v konkrétní svěřené církvi, ale zároveň kolegiálně, spolu s ostatními biskupy, nese péči o všechny církve. Svěcená služba biskupa, stejně jako služba kněží, zpřítomňuje Krista jako hlavu církve mezi věřícími. Biskup přijímá v plnosti svátost svěcení, která ho začleňuje do biskupského kolegia a činí ho viditelnou hlavou konkrétní církve.



Biskup je řádným celebrantem svátosti biřmování, která vyjadřuje apoštolskou jednotu církve. Svěcení na biskupa zahrnuje plnou moc a odpovědnost za apoštolské poslání církve. Biskupové jsou legitimními nástupci apoštolů a spolu s římským papežem vedou církev. Jejich kolegiální jednota je službou bratrského společenství všech věřících, které odráží společenství božských osob.



Biskup má moc a službu smíření, je správcem kázně pokání a v případě potřeby může udělit rozhřešení i od nejtěžších hříchů. Při jáhenském svěcení vkládá ruce pouze biskup, což naznačuje, že jáhen je při plnění úkolů své služby zvláště vázán na biskupa.



V eucharistii, kterou slaví biskup, se zpřítomňuje Kristus jako dobrý pastýř a hlava své církve. Biskup se stává zodpovědným za eucharistii, i když jí předsedá kněz, což zdůrazňuje jeho roli hlavního kněze diecéze. Spolu se svými spolupracovníky kněžími a jáhny vede církev a poskytuje duchovní péči věřícím.



Katolická církev odvozuje původ biskupského úřadu od apoštolů, kterým Duch svatý o Letnicích udělil charisma a úřad. V katolické církvi se tato charismata a úřad předávají prostřednictvím tzv. apoštolské posloupnosti &#8211; nepřetržité posloupnosti biskupů prostřednictvím vkládání rukou ve svátosti kněžství.



V závislosti na své jurisdikci a zařazení v hierarchii katolické církve může biskup přijímat tituly jako arcibiskup, kardinál, patriarcha nebo papež. V roce 2020 žilo v latinské a východní církvi katolické církve přibližně 5 600 biskupů.



Tradiční úlohou biskupa je působit jako hlava diecéze nebo eparchie.



Zdroj: Katechismus / thesacredheart.com / bostoncatholic.org / Wikipedia

Biskup – kdo je to?

Modlím se tuto modlitbu, Pane, za sebe, své blízké, celou rodinu. Prosím Tě, drahý Pane, mé srdce touží po odpuštění. Očisti z mé duše všechnu špínu, neviň z toho mé blízké. 



Když se ohlížím za svým životem,… za všechno si můžu sám. Bože, všechno mi tolik vadí, že ubližuji lidem, kteří mě milují. Proto tě v této hodině prosím, Pane, ochraňuj celou mou rodinu. Jsem tu v této těžké chvíli sám, dej, ať se mým blízkým daří dobře.



Ukaž mi, Pane, pravou cestu života, kde vládne láska a laskavost. Ať můj život někam směřuje. Ať láska zahřeje mé srdce. Ať konám jen dobré skutky. Ať odčiním své chyby. Ať jsou mé myšlenky a činy čisté, prosím tě, Pane Ježíši Kriste.



Proto tě, Pane, prosím, dej mi své požehnání, a drž nade mnou své ruce, aby mě chránily. Můžeš vstoupit do mého srdce, Pane, a odčinit mé hříchy. Vím, že miluješ všechny lidi a svou láskou je chráníš. 



Děkuji Ti, že jsem s Tebou mohl mluvit, vyjádřit své modlitby a své bolesti. Vždyť Ty jsi láska, naděje, spása, Ty jsi Pán. Jsem rád, že mě slyšíš, že nejsem sám. Prosím, Pane, zbav mě všech hříchů z mých ramen, ať jsem čistý, jak nejčistší pramen. Amen.

Modlitba člověka vězněného hříchem

Děkuji ti, Pane, za svou ženu, za naše první setkání, za požehnání manželství, za intimní a důvěrné chvíle, které spolu můžeme sdílet, za všechnu naši lásku.



Děkuji Ti za její tělo, za její duši, za to, že si rozumíme.



Děkuji Ti za zázrak, který nám dovoluješ prožívat, za život, který byl stvořen, za růst a první výkřik našich dětí.



Děkuji Ti za naše křehké štěstí, za to, co je, i za to, co by nemuselo být.



Pane, dej, abychom se milovali bez pokrytectví, abychom se spolu s Tebou skláněli k dobru, abychom hledali dobro druhého více než osobní prospěch.



Pane, dej, ať je naše láska pokorná a laskavá, ať je trpělivá, když není všechno tak, jak bychom si přáli, ať je ohleduplná v nemoci, v obavách, ve skleslé náladě.



Pane, dej, ať jsme k sobě laskaví a milosrdní, ať jsme k sobě velkorysí a shovívaví, ať umíme odpouštět i ty největší chyby a hříchy, ať umíme vždy znovu začít, čekat a doufat.



Pomoz nám, Bože. Zůstaň s námi. Buď v každém z nás. Amen.

Modlitba za mou manželku

Národní konference o eucharistii probíhal v Brně na biskupském gymnáziu ve dnech 15. &#8211; 17. října 2015. Padlo rozhodnutí, že každá diecéze může vyslat na tuto konferenci dvacet účastníků.



Jedná se o jednu z největších církevních událostí novodobých dějin Česka. Již od ledna se v mnohých farnostech obnovuje úcta k Tělu a Krvi Pána Ježíše Krista. Kongresy o Eucharistii podporovali papežové již od 19. století, a to z důvodů prohloubení základního projevu úcty k Eucharistii mimo mši svatou.&nbsp;



Cílem kongresu je, aby si jednotliví věřící více zamilovali Eucharistii, znovu a hlouběji ji prožívali jako Boží dar. Pán Ježíš říká: „Kdo jí mé Tělo a pije mou Krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den“ (Jan 6,54). A toho, kdo si život věčný zachová, Pán vzkřísí v poslední den. Eucharistie je základním pokrmem, který pro život věčný nezbytně potřebujeme.



Vrcholným dnem NEK ve farnostech byla slavnost Těla a Krve Páně s následnou nedělí 7. června 2015, kdy budou věřící prožívat &#8222;Den eucharistie&#8220; ve své farnosti.

Národní eucharistický kongres 2015

Alžběta Canoro Mora se narodila 21. listopadu 1774 v Římě jako dcera bohatého statkáře Thomase Canoriho a jeho manželky, rozené Primolové. Byla vychována v augustiniánském klášteře v Cascii, kde však strávila pouze dva roky, a proto byly její znalosti pouze částečné. Ve dvanácti letech pak Alžběta složila slib čistoty a zatoužila stát se jeptiškou. Její zbožnost a skromnost umocňovaly její fyzickou krásu.



Když se vrátila domů, byla zasvěcena do světského světa. „Propadla jsem lidským marnostem, ale moje duše zůstala hříchem nedotčena,“ napsala si do svých zápisků. Její rodiče, jejichž jmění se ztenčilo v důsledku četných neštěstí, ji chtěli výhodně provdat. Alžběta zapomněla na slib, který dala v dětství, a provdala se za mladého právníka Christophera Mora. Manželství však nebylo šťastné. Christopher, který poznal, že Alžběta je čistých mravů a dětsky prostá, ji zpočátku zahrnoval něžnými projevy své náklonnosti. K lásce se však přidala žárlivost, takže nestrpěl ani její styk s rodiči. Vodil ji do divadla a na koncerty, navštěvovali různé zábavy. Alžběta ho doprovázela, protože si to přál. Oblékali se vkusně a, jak později uvedla, „s jistou marnivostí“. Vše na ní ukazovalo společenský takt, ušlechtilou duši a vznešenou mysl. Sám její manžel později dosvědčil, že mu nikdy nezavdala sebemenší příčinu k žárlivosti.



Christopher se však náhle změnil; doma se nudil a nadával si, že musí v určitých hodinách opouštět domov. Alžběta se všemožně snažila získat jeho dřívější náklonnost, ale marně. Měla pocit, že Christopher už k ní vůbec nepatří; padl do osidel jisté ženy. Zanedbával také své povolání a zadlužoval se. Neopatrné slovo, neopatrná poznámka prozrazovaly Alžbětě manželovu nevěru. Poznala, že byla zrazena, a pokořila se ve svém nejhlubším a nejušlechtilejším citu. Zdálo se, že její srdce pukne bolestí. Nevyčítala svému manželovi, ale něžně ho prosila, aby jí řekl pravdu, odpustil Bohu a napravil své jednání. Snad byl dojat, snad slíbil, ale nevytrval; nedokázal se vysvobodit z osidel své milenky. Od té chvíle se Alžběta neúčastnila zábav, odvrátila se od světa a jeho lákadel a nosila šaty tmavé barvy.



Zanedbávání advokátní praxe a vydržování milenky přivedlo Christophera do dluhů, takže manželé museli opustit svůj byt a přestěhovat se k rodině jeho tchyně. Tchán, Christopherův otec, byl bohatý lékař. Pro Alžbětu bylo nutné jisté sebezapření, žít takříkajíc pod dohledem početné rodiny. Švagrové se k ní chovaly jako k vetřelci, nepromluvily s ní vlídné slovo, nadávaly jí při každém soustu a vyčítaly jí manželovy chyby. Všechny zkoušky jí však pomáhaly odpoutat se od všeho pozemského. U lidí nenacházela útěchu, ale milosrdný Bůh jí dával sílu trpělivě nést svůj kříž. Vzpomněla si, že porušila slib čistoty, který dala v mládí; o to víc se upnula k Bohu. Litovala, že tento slib nesplnila.



Alžběta měla čtyři děti, ale dvě z nich zemřely hned po narození. Dcery dostaly jména Marianna a Lucina. Dávala je manželovi do náruče, aby se s nimi mazlil: „Podívej,“ říkávala, “proč nemůžeme být šťastní? Co nám chybí?“ Prosila ho, aby se kvůli dětem vrátil na dobrou cestu. Marně. Alžběta vychovávala své děti v bázni Boží, vzdělávala je ve ctnostech a od útlého věku je učila sebezapření. Naučila je například, aby jí po večerním zpytování svědomí řekly, kolikrát za den si něco odepřely nebo kolikrát přemohly nějakou náklonnost.



Christopher se o děti nestaral, ztratil veškerý stud. Úpadek způsobený jeho darebáckým chováním se v roce 1804 nezadržitelně blížil. Alžběta klidně snášela celé krupobití výčitek od svých švagrových; svému muži nic nevyčítala; ač zrazena a opuštěna, křesťansky ho milovala a přemýšlela, jak by mu mohla pomoci. Všechno bylo prodáno: nepotřebný nábytek, koně, kočáry. Alžběta přinesla své vybavení, své šperky, ale částka stále nestačila. Christopherovmu otci se o synově tísni neodvážili říct; Christopher měl být podle zákona uvězněn.



Alžběta šla prosit věřitele, aby se slitoval. Všichni se slitovali, ale jednomu z nich, když přednášela svou prosbu o odpuštění, sálal z očí žár nečisté vášně. Přednesl jí návrh na zrušení manželské věrnosti, a to bez ohledu na jejího manžela. Zděšená Alžběta mu vyčítala, že se jako šlechtic a křesťan stydí nabídnout ženě v nouzi pomoc za tak hanebných podmínek. Svůdce se nakonec zastyděl, požádal o odpuštění a dluh odepsal. Naštěstí tchán a tchyně ušetřili ji i děti toho nejhoršího. Pak přinutili Christophera, aby se zúčastnil exorcismu. Ten poslechl, ale marně. Ke své ženě se choval ještě hůř, trápil ji a bil a chtěl, aby souhlasila s jeho chlípným poměrem s milenkou.



Zpovědník navrhl Alžbětě, aby požádala církevní soud o dočasnou rozluku, ale Alžběta se k tomu nedokázala odhodlat. Pak zemřel její tchán a Christopher byl vyloučen z dědictví s odůvodněním, že svůj podíl již obdržel a promrhal. Alžběta upadla do nouze, ale našli se soucitní lidé, kteří jí z této nouze pomohli. Její pobyt v domě tchyně byl den ode dne trpčí. Alžbětě byl svěřen sklep a slepice, nosila pytle s ovsem, kropila koně. Tyto práce, i když na ně nebyla zvyklá, dělala s pokorou, až se díky nim cizí lidé stali lepšími. Věnovala se také skutkům milosrdné lásky. Se svolením své tchyně nosila chudým jídlo, dřevo a uhlí, navštěvovala veřejné nemocnice, stlala nemocným lůžka a česala jim vlasy.



Zůstala svému muži starostlivou manželkou; nemohla ho považovat za svého muže, a tak ho měla v srdci jako bratra. Pečlivě mu spravovala prádlo, čistila šaty, žehlila košile. Sama sebe umrtvovala. Jednoho dne švagrová Marie onemocněla. Alžběta jí přinesla hrnek polévky &#8211; ochutnala ji a chrstla polévku Alžbětě do tváře. Alžběta zůstala klidná a podávala jí dál. Nedlouho poté se Christopherova rodina přestěhovala do činžáku; dcery šily prádlo a zabývaly se výrobou umělých květin. Zpovědník si u Svatého stolce vymohl, aby se Alžbětina domácí kaple stala soukromou oratoří a mohla se v ní sloužit mše. Církevní úřady na ni tak braly velký ohled. Vyslanému vizitátorovi se podařilo zajistit, aby kaple byla řádně vybavena podle liturgických předpisů.



Alžběta se svolením svého manžela vstoupila do trinitářského třetího řádu a přijala jméno „Johanka Felicia od Nejsvětější Trojice“. Její život se podobal životu jeptišky, aniž by však porušovala své řeholní povinnosti. Udělala velký pokrok v křesťanské dokonalosti. Jako silná žena vytrvala po boku neřestného muže, který její lásku oplácel opovržením, ba dokonce trýzněním.



Kromě toho trpěla duševními zápasy, pokušeními zlého ducha a nemocemi. Své utrpení obětovala Bohu. Chtěla se stát smírnou obětí za urážky spáchané na Bohu. Modlila se: „Bože, prosím tě za spásu duší! Vrhni na mě všechnu svou spravedlivou přísnost! Potrestej mě, ale nad hříšníky se smiluj!“. Vzala na sebe přátelské utrpení za Církev a za Svatého otce. Bůh ji obdařil mimořádnými milostmi a osvícením, k nimž patřilo mimo jiné proroctví a různá vidění.



Lidé si vážili jejích rad; ačkoli byla těžce zkoušená, uměla dobře poradit. Mnohé obdarovala různými milostmi nejen za svého života, ale i po své smrti. Její extatický stav měl na její tělo zničující vliv a ona den ode dne slábla. Objevily se u ní příznaky vodnatelnosti.



Uvedla přesné datum své smrti. V den své smrti řekla Lucině: „Rychle přines jeptiščí hábit! Sama se do něj převléknu, a až zemřu, nebudeš se mnou mít mnoho společného.“ Zemřela pak pokojnou smrtí 5. února 1825.



Dcera Marianna se provdala, Lucina vstoupila do kláštera oblátů. Christopher se kál, vstoupil do františkánského řádu a stal se také knězem. Proces Alžbětina blahořečení byl zahájen 22. února 1874 dekretem Posvátné kongregace obřadů a blahořečena byla 24. dubna 1994 papežem Janem Pavlem II. Její památku si připomínáme 5. února. Alžbětino tělo je uloženo v kostele San Carlo alle Quattro Fontane v Římě.



Ze zápisků blahoslavené Alžběty (z díla „Ježíši, zahradníku mé duše“):



Často se mi Pán Ježíš zjevoval jako malý zahradník, který se neustále věnoval obdělávání mé duše, jež se jevila jako malý stromek. Poté, co ho malým rýčem ořezal, přinesl z nedaleké krásné studánky vodu v drahocenné nádobě, ale než ji vylil na stromek, umyl si v ní ruce. Ó, jaký zázrak se tu stal! Ze svatých ran na jeho rukou vytrysklo do vody tolik krve, že voda už nebyla čirá a průhledná, ale rudá jako krev. Pak vzal nádobu, ponořil ji do vody a s velkou láskou stromek zaléval, ale ne tak, jak to dělají lidé, nýbrž ze své trojboké nádoby zaléval nejen listy, ale i plody stromku, přičemž voda kapala na kořeny. A jako by to nestačilo, vylezl na nedaleký pahorek a s velkým zájmem se díval na stromek, který byl nyní potřísněn jeho drahocennou krví. Pak zvedl ruce k nebi a z ran začalo proudit tolik světla, že se jeho záře odrážela na stromku. Síla světla pronikla i ke kořenům. Stromek rostl a splýval se světlem, které ho mocně přitahovalo.

Kategorie