Modlitby

Modlitby Archives - Zachej.cz

Home

Zachej.cz

Články

Články Archives - Zachej.cz

Životopisy svatých

Životopisy svatých Archives - Zachej.cz

Slovník pojmů

Slovník pojmů Archives - Zachej.cz

Svatý Lukáš, tradičně známý jako autor třetího evangelia a Skutků apoštolů, byl povoláním lékař a blízký společník svatého Pavla. Předpokládá se, že byl řeckým pohanem z Antiochie, což ho mezi autory evangelií činí jedinečným. Lukášovo evangelium zdůrazňuje univerzálnost Kristova poselství a zaměřuje se na Ježíšův soucit s hříšníky, lidmi na okraji společnosti a chudými. Jeho líčení Mariiny role v Ježíšově raném životě je ze všech evangelií nejpodrobnější.



Lukáš také cestoval s Pavlem na jeho misijních cestách, poskytoval mu podporu a dokumentoval šíření prvotní církve ve Skutcích apoštolů. Pavlovi zůstal věrný i během jeho věznění, čímž prokázal jeho nezlomnou víru a přátelství. Podle tradice byl Lukáš také umělcem, jemuž se připisují některé z prvních ikon Panny Marie.



Lukášovy spisy významně ovlivnily křesťanskou teologii a zbožnost a zdůraznily témata milosrdenství, uzdravení a začlenění. Je patronem lékařů, umělců a spisovatelů.



Praktické lekce:



Lekce 1: Využijte své schopnosti k dobrému: Svatý Lukáš využil svého lékařského vzdělání ke službě druhým a svůj spisovatelský talent využil k šíření evangelia. V každodenním životě můžeme následovat jeho příkladu a využívat své dovednosti &#8211; ať už profesní, nebo osobní &#8211; k tomu, abychom pomáhali lidem kolem sebe. Ať už jde o nabídku lékařské pomoci, sdílení znalostí nebo podporu někoho v nouzi, můžeme sloužit druhým prostřednictvím toho, v čem jsme dobří.



Lekce 2: Buďte loajální a podporujte se ve vztazích: Lukášova neochvějná věrnost svatému Pavlovi, a to i v těžkých dobách, nás učí, jak je důležité stát při svých přátelích a blízkých. V každodenním životě to může znamenat ukázat se někomu v krizi, být dobrým posluchačem nebo jednoduše zůstat v kontaktu s těmi, kteří se mohou cítit zapomenutí nebo izolovaní. Věrnost a laskavost ve vztazích jsou velmi důležité pro budování trvalých vztahů.

Svatý Lukáš – životopis

Svatý Ignác z Antiochie, narozený kolem roku 35 n. l., byl raně křesťanský biskup a mučedník. Předpokládá se, že byl žákem apoštola Jana a stal se třetím biskupem Antiochie. Ignác, známý svou neochvějnou vírou, aktivně vedl křesťanskou komunitu v době pronásledování ze strany Římské říše.



Kolem roku 107 n. l., za vlády císaře Trajána, byl Ignác zatčen, protože se odmítl vzdát své křesťanské víry. Byl převezen do Říma, kde mu hrozila poprava, a cestou napsal sedm dopisů různým křesťanským komunitám. V těchto dopisech plných povzbuzení a teologických poznatků zdůrazňoval jednotu, důležitost eucharistie a věrnost Kristu v dobách utrpení.



Ignác odvážně přijal svůj osud a viděl v nadcházejícím mučednictví příležitost svědčit o Kristově lásce. V Římě byl odsouzen k smrti a v Koloseu ho sežrali lvi. Jeho mučednická smrt upevnila jeho odkaz jako jednoho z největších obránců víry v rané církvi.



Praktické lekce:



Lekce 1: Stůjte pevně za svým přesvědčením, a to i v maličkostech: Ignác byl ochoten pro svou víru zemřít, ale jeho příklad může být inspirací i pro nás, abychom byli pevní v každodenním životě. Ať už jde o to, že se v práci postavíme za to, co je správné, vystoupíme proti nespravedlnosti nebo si zachováme víru v těžkých společenských situacích, můžeme následovat jeho příkladu a odvážně zůstat věrní svým hodnotám ve velkých i malých okamžicích.



Lekce 2: Povzbuzujte a podporujte druhé v těžkých chvílích: Ignác psal dopisy, aby povzbudil ostatní, i když sám čelil těžkým zkouškám. Totéž můžeme dělat i my ve svém životě tím, že budeme zdrojem síly a povzbuzení pro přátele, rodinu nebo spolupracovníky. Ať už laskavým slovem, podpůrnou zprávou nebo prostým nasloucháním, můžeme druhým pomoci zůstat silní v jejich zápasech, stejně jako to dělal Ignác pro první křesťany.

Svatý Ignác Antiochijský – životopis

Svatá Markéta Marie Alacoque se narodila v roce 1647 ve Francii. Od mládí byla hluboce oddaná modlitbě a eucharistii. Poté, co v dětství překonala vážnou nemoc, zasvětila se Panně Marii. Ve 24 letech vstoupila do kláštera Navštívení Panny Marie v Paray-le-Monial, kde se jí dostávalo mimořádných zjevení od Krista.



V letech 1673-1675 se jí několikrát zjevil Ježíš, zjevil jí své Nejsvětější Srdce a požádal ji, aby šířila úctu k jeho Srdci. Tato vidění zdůrazňovala Kristovu nesmírnou lásku k lidstvu a jeho touhu, aby lidé odčinili své hříchy skutky lásky a zbožnosti. Markéta Marie snášela skepsi mnohých, dokonce i ve svém vlastním klášteře, ale nakonec ji její zpovědník svatý Claude de la Colombière podpořil a zbožnost se rozšířila. Její úsilí vedlo k zavedení svátku Nejsvětějšího Srdce Páně a k praktikování prvopátečních pobožností.



Svatá Markéta Marie zemřela v roce 1690 a byla kanonizována v roce 1920. Její odkaz nadále inspiruje k úctě k Nejsvětějšímu Srdci a zdůrazňuje Ježíšovu lásku a milosrdenství pro všechny.



Praktické lekce:



Lekce 1: Jednejte podle toho, na čem vám záleží, i když je to těžké: Markéta Marie čelila pochybnostem a odporu svého okolí, když se snažila šířit úctu k Nejsvětějšímu Srdci Páně. To nám připomíná, abychom zůstali odhodlaní věnovat se tomu, co je pro nás důležité, i když ostatní naše cíle hned nepochopí nebo nepodpoří. Pokud se například snažíte zavést pozitivní změnu v práci nebo v rodině, zůstaňte trpěliví a vytrvalí, i když není okamžitě přijata.



Lekce 2: Upřednostňujte drobné projevy laskavosti a lásky: Úcta k Nejsvětějšímu Srdci se zaměřuje na lásku a odčinění hříchů prostřednictvím každodenních skutků. V každodenním životě to můžeme praktikovat tím, že budeme dělat malé, důsledné skutky laskavosti &#8211; ať už si uděláme čas, abychom někoho vyslechli, nabídneme pomoc kolegovi nebo strávíme kvalitní čas s rodinou. Tato malá gesta mohou mít na naše okolí hluboký dopad.

Svatá Markéta Marie Alacoque – životopis

Svatá Terezie z Avily se narodila 28. března 1515 v Gotarrenduře ve Španělsku. Od mládí projevovala silné duchovní sklony a často toužila po hlubším vztahu s Bohem. Po smrti své matky čelila Terezie mnoha výzvám, ale její touha po svatosti ji přivedla k tomu, že ve dvaceti letech vstoupila do karmelitánského kláštera Vtělení v Avile.



První roky Terezina pobytu v klášteře byly poznamenány bojem se zdravím a duchovní vyprahlostí. Její oddanost modlitbě a kontemplaci však postupně proměnila její život. Prožívala hluboká mystická setkání s Bohem, která podnítila její touhu reformovat karmelitánský řád. V roce 1562 založila první z mnoha klášterů bosých karmelitánek, které kladly důraz na návrat k prostšímu a modlitebnímu životu.



Svatá Terezie byla známá svým hlubokým modlitebním životem, praktickými spisy a silným vůdcovstvím. Její nejznámější díla, včetně „Vnitřního hradu“ a „Cesty dokonalosti“, poskytují návod k duchovnímu růstu a snaze o blízký vztah s Bohem. V roce 1614 byla kanonizována a v roce 1970 prohlášena doktorkou církve, což bylo uznáno za její významný přínos v oblasti spirituality a teologie.



Praktické lekce:



Lekce 1: Upřednostněte každodenní modlitbu: Svatá Terezie zdůrazňovala význam pravidelné modlitby pro rozvíjení našeho vztahu s Bohem. Ve svém denním režimu si vyhraďte konkrétní čas na modlitbu, ať už ráno, během polední přestávky nebo před spaním. Využijte tento čas k tomu, abyste se spojili s Bohem, přemýšleli o svém dni a hledali jeho vedení.



Lekce 2: Přijměte jednoduchost a soustředění: Terezina oddanost jednoduchosti nás učí, abychom svůj život fyzicky i duševně odlehčili. Určete si ve svém životě jednu oblast, kterou můžete zjednodušit &#8211; může to znamenat uspořádání prostoru ve vaší domácnosti nebo omezení rozptylování technologiemi. Vytvořte si prostředí, které podporuje klid a umožňuje vám více se soustředit na to, na čem skutečně záleží, včetně vašeho vztahu s Bohem a blízkými.

Svatá Terezie z Avily – životopis

Svatý Kalist I., narozený na počátku 3. století, je připomínán jako jeden z prvních papežů a mučedník katolické církve. Narodil se jako otrok v Římě a nakonec získal svobodu. Jeho raný život byl poznamenán těžkostmi, včetně období věznění kvůli jeho víře.



Kalist se zapojil do činnosti církve a byl pověřen správou křesťanských pohřebišť v Římě, známých jako Kalistovy katakomby. Jeho práce v této funkci zdůraznila jeho závazek vůči věřícím a poskytla posvátný prostor křesťanům, kteří byli pronásledováni pro svou víru. V roce 217 n. l. byl zvolen papežem a proslul svým soucitným přístupem ke smíření hříšníků, kdy kladl důraz na Boží milosrdenství místo přísného legalismu.



Během svého papežství čelil značným výzvám, včetně vnitřních sporů v církvi a vnějších tlaků ze strany římských úřadů. Svatý Kalist usilovně pracoval na podpoře jednoty a smíření a provázel církev bouřlivými časy. Nakonec se stal mučedníkem a zemřel pro svou víru kolem roku 222 n. l.



Svatý Kalist je uctíván jako světec pro svůj přínos církvi, oddanost pastorační péči a ochotu stát pevně za svým přesvědčením i tváří v tvář pronásledování.



Praktické lekce:



Lekce 1: Buďte otevřeni smíření: Kalistův závazek smířit hříšníky nás učí, jak důležité je odpuštění v našich každodenních vztazích. Ať už jde o řešení konfliktu s přítelem nebo o nápravu napjatých rodinných vztahů, měli bychom se aktivně snažit o usmíření a rozšiřování milosti na druhé. Dejte si záležet na tom, abyste oslovili někoho, s kým jste se nepohodli, a podnikli kroky k uzdravení tohoto vztahu.



Lekce 2: Sloužte svému společenství: Kalistova obětavost při zajišťování pohřebišť pro věřící nám připomíná, že máme sloužit svému společenství, zejména těm, kteří jsou na okraji společnosti. Hledejte způsoby, jak se stát dobrovolníkem nebo podpořit místní charitativní organizace, ať už prostřednictvím potravinových sbírek, úklidu obce nebo prostě nabídnutím pomocné ruky sousedovi v nouzi.

Svatý Kalist I. – životopis

Svatá Faustyna Kowalská se narodila v Polsku v roce 1905 a vyrůstala ve skromné a zbožné katolické rodině. Od mládí cítila silné volání k řeholnímu životu a ve dvaceti letech vstoupila do Kongregace sester Panny Marie Milosrdné. Ačkoli žila prostým životem jeptišky a zastávala různé funkce, například kuchařky a zahradnice, její hluboké duchovní zkušenosti nakonec ovlivnily celou církev.



V letech 1931-1938 měla svatá Faustyna řadu vidění, v nichž jí Ježíš zjevil své poselství o Božím milosrdenství. Pověřil ji, aby šířila úctu k jeho milosrdenství, zejména prostřednictvím obrazu Božího milosrdenství, svátku Božího milosrdenství (slaví se v neděli po Velikonocích) a kaple Božího milosrdenství. Navzdory počátečním potížím a odporu zůstala svatá Faustyna svému poslání věrná. Její deník Boží milosrdenství v mé duši zaznamenává její rozhovory s Ježíšem a je významným duchovním textem o nekonečném Božím milosrdenství.



Svatá Faustyna zemřela v roce 1938 ve věku 33 let a v roce 2000 ji papež Jan Pavel II. kanonizoval. Její poselství o Božím milosrdenství stále inspiruje miliony lidí na celém světě a vyzývá je k důvěře v Boží milosrdenství a k praktikování milosrdenství ve vlastním životě.



Praktické lekce:



Lekce 1: Rozšiřujte milosrdenství v každodenních interakcích: Faustyna nás učí prokazovat milosrdenství v malých každodenních okamžicích. Ať už je to nabídnutí odpuštění, když někdo udělá chybu, trpělivost ve frustrujících situacích nebo projevení laskavosti někomu, kdo má těžký den, prožívání milosrdenství může proměnit náš život i životy druhých.



Lekce 2: Důvěra v Boha uprostřed nejistoty: Faustyna důvěřuje Ježíši, zejména když čelí těžkostem nebo nedorozuměním, a připomíná nám, že se máme opřít o Boha, když se nám zdá, že je život zdrcující. Ať už se potýkáte s osobní výzvou nebo si nejste jisti svou budoucností, její příklad nás povzbuzuje k tomu, abychom si opakovali její jednoduchou modlitbu: „Ježíši, důvěřuji Ti.“ Tato důvěra dává pokoj i v těch nejtěžších chvílích.

Svatá Faustyna Kowalská – životopis

Svatý František z Assisi se narodil v roce 1181 v Itálii a jako syn bohatého obchodníka žil bohatým a privilegovaným životem. V prvních letech života si František užíval bezstarostného a materialistického životního stylu. Řada duchovních zážitků, včetně vidění v rozpadajícím se kostele San Damiano, kde k němu promluvil Kristus a požádal ho, aby „obnovil můj kostel“, však vedla k hluboké proměně. Zřekl se svého dědictví a začal žít radikální chudobou, prostotou a službou druhým.



František založil řád menších bratří, obecně známý jako františkáni, který se hlásil k pokoře, lásce k chudým a péči o stvoření. Všechny tvory považoval za své bratry a sestry a proslul kázáním ptákům a zvířatům, která považoval za součást Boží rodiny.



František se po celý život věnoval co nejtitěrnějšímu životu podle evangelia a sloužil nemocným, malomocným a nejzranitelnějším. Jeho pokora, radost a hluboké spojení s Bohem prostřednictvím přírody z něj učinily jednoho z nejoblíbenějších světců v historii.



Praktické lekce:



Lekce 2: Péče o stvoření a druhé: Františkova láska ke všem Božím stvořením nám připomíná, abychom byli správci životního prostředí. V každodenním životě můžeme recyklovat, snižovat množství odpadu a vybírat si ekologicky šetrné výrobky. Také nás vybízí, abychom byli laskaví a ohleduplní ke všem, od sousedů až po zvířata, a uznávali důstojnost všech živých bytostí.



Lekce 1: Zjednodušte svůj život: František, který se rozhodl žít v chudobě, nás učí, jakou hodnotu má zjednodušování vlastního života. Prakticky to může znamenat, že si uklidíme své domovy, budeme méně utrácet za nepotřebné věci nebo budeme dbát na svou spotřebu. Zaměříme-li se na to, na čem skutečně záleží &#8211; na rodinu, víru a společenství &#8211; můžeme snížit stres a prohloubit svůj vztah s Bohem.

Svatý František z Assisi – životopis

Svátek andělů strážných, který se slaví 2. října, je oslavou víry, že Bůh přidělil každému člověku anděla, který nad ním bdí a nabízí mu vedení, ochranu a pomoc na cestě životem. Tato tradice, hluboce zakořeněná v Písmu, odráží Boží lásku a péči o lidstvo. V Žalmu 91,11 se píše: „Neboť on přikáže svým andělům, aby tě střežili na všech tvých cestách,“ což zdůrazňuje roli andělů jako ochránců.



Mnoho katolíků se již od útlého věku učí o svém andělu strážném, často prostřednictvím modliteb, jako je např. modlitba „Anděl Páně“. Tito andělé jsou více než vzdálené nebeské bytosti; jsou aktivními účastníky našeho života, vedou nás k dobru a pomáhají nám vyhnout se zlu. Svátek Andělů strážných nám připomíná stálou péči a přítomnost těchto nebeských bytostí, jejichž posláním je pomáhat nám dosáhnout nebe.



Praktické lekce:



Lekce 1: Pamatuj, že nikdy nejsi sám: V ruchu a výzvách každodenního života je snadné cítit se zahlcený nebo izolovaný. Andělé strážní nám připomínají, že nikdy nejsme skutečně sami, a to ani v těch nejtemnějších nebo nejstresovějších chvílích. Když cítíte úzkost nebo nejistotu, zastavte se a požádejte svého anděla strážného o pomoc. Tento malý čin vám může poskytnout útěchu a klid a pomoci vám cítit se v těžkých chvílích podporováni.



Lekce 2: Zůstaňte bdělí vůči dobru: Stejně jako nás naši andělé strážní vedou na správnou cestu, můžeme si pěstovat povědomí o drobných pobídkách nebo inspiracích, které dostáváme v každodenním životě. Ať už je to vnitřní pocit, že máte oslovit někoho v nouzi, vyhnout se špatnému rozhodnutí nebo nabídnout vlídné slovo, tyto okamžiky mohou být vlivem vašeho anděla strážného. Začněte každý den prosbou o vedení svého anděla, aby vám pomohl činit lepší rozhodnutí ve všech vašich interakcích.

Andělé strážní

Svatá Terezie z Lisieux, známá také jako „Malý květ“, se narodila ve Francii v roce 1873. Od útlého věku projevovala hlubokou lásku k Bohu a silnou touhu mu sloužit. V patnácti letech vstoupila do karmelitánského kláštera v Lisieux a zasvětila svůj život modlitbě a kontemplaci.



Přestože žila skrytým životem, její spiritualita měla hluboký dopad na svět. Vyvinula takzvanou „Malou cestu“, cestu hledání svatosti prostřednictvím malých každodenních skutků lásky a oběti. Terezie věřila, že k tomu, abyste se zalíbili Bohu, nepotřebujete vykonat velká gesta, ale že pravou svatost lze nalézt v malých věcech konaných s velkou láskou.



Její život, který se vyznačoval pokorou, prostotou a neochvějnou důvěrou v Boží milosrdenství, byl krátký &#8211; zemřela ve 24 letech na tuberkulózu. Přesto se díky její autobiografii Příběh jedné duše rozšířila její spiritualita a stala se jednou z nejoblíbenějších světic katolické církve. V roce 1997 byla svatá Terezie prohlášena doktorkou církve, čímž byla zdůrazněna univerzální hodnota jejího prostého a láskyplného přístupu k životu.



Praktické lekce:



Lekce 1: Dělejte malé věci s velkou láskou: Tereziina „malá cesta“ nás učí, že i ty nejmenší skutky mohou mít velký duchovní význam, pokud jsou konány s láskou. V každodenním životě to znamená, že obyčejné úkony &#8211; mytí nádobí, práce, péče o děti &#8211; můžeme proměnit ve skutky zbožnosti, když je budeme dělat s laskavostí a touhou sloužit Bohu a druhým.



Lekce 2: Čelte každodenním výzvám s důvěrou v Boha: Terezie se potýkala s nemocí, vnitřními zápasy a běžnými obtížemi života v klášteře. Její neustálá důvěra v Boží plán s ní, a to i v utrpení, nás povzbuzuje, abychom své starosti a výzvy, ať už velké či malé, svěřili do Božích rukou. Když věci nejdou podle plánu &#8211; ať už v práci, doma nebo ve vztazích &#8211; můžeme se na chvíli pomodlit a důvěřovat, že nás Bůh provede.

Svatá Terezie z Lisieux – životopis

Jeroným, který se narodil kolem roku 347 n. l. ve Stridonu (dnešní Chorvatsko), proslul svým překladem Bible do latiny, známým jako Vulgáta, který se stal standardním textem západní církve. Jeroným byl učenec a asketa, který zasvětil svůj život studiu Písma a jeho překladu do jazyka přístupného prostému lidu.



Po studiích v Římě a hlubokém obrácení se Jeroným uchýlil do syrské pouště, kde se intenzivně modlil a studoval. Později se přestěhoval do Betléma, kde založil klášter a pokračoval v biblickém bádání. Jeronýmovo dílo mělo zásadní význam pro zpřístupnění Písma latinsky mluvícímu světu a mělo velký vliv na formování západního křesťanského myšlení.



Jeronýmova oddanost přísné biblické vědě a jeho odhodlání překládat Bibli odráží jeho hlubokou lásku k Božímu slovu a touhu zpřístupnit ho všem.



Praktické lekce:



Lekce 1: Závazek k celoživotnímu učení: Jeronýmova oddanost studiu a překladu Bible nás učí, jakou hodnotu má neustálé učení a sebezdokonalování. V každodenním životě si můžeme osvojit tento způsob myšlení tím, že si vyhradíme čas na osobní rozvoj, ať už prostřednictvím četby, kurzů nebo učení se novým dovednostem, které obohatí náš život a umožní lépe sloužit druhým.



Lekce 2: Velkorysé sdílení znalostí: Jeronýmova práce na překladu Bible měla za cíl zpřístupnit Písmo všem. Podobně se můžeme o své znalosti a dovednosti podělit s ostatními, abychom prospěli společnosti. Může to znamenat mentorování kolegy, dobrovolnou výuku nějaké dovednosti nebo prostě nabídnutí užitečné rady na základě našich odborných znalostí.

Svatý Jeroným – životopis

Svátek archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela se slaví 29. září. Tento den vzdává hold těmto třem mocným andělským bytostem, které slouží jako Boží poslové a ochránci.



Svatý Michael je znám jako vůdce nebeských zástupů, často je zobrazován jako anděl bojovník, který bojuje proti silám zla. Hraje klíčovou roli při ochraně věřících a v boji proti duchovním protivníkům.



Svatý Gabriel je anděl zvěstování, známý tím, že doručuje důležitá poselství od Boha. Nejznámější je tím, že Zachariášovi oznámil narození Jana Křtitele a Panně Marii Vtělení.



Svatý Rafael je uznáván jako léčitel a průvodce, je spojován s uzdravením Tobiáše v Knize Tobiášově a vedením na jeho cestě. Jejich role zdůrazňují božskou pomoc, která je nám k dispozici, a jejich přítomnost při vedení, ochraně a uzdravování.



Praktické lekce:



Lekce 1: Hledejte ochranu a vedení ve výzvách: Stejně jako svatý Michael poskytuje ochranu, můžeme i my hledat božskou pomoc v každodenních zápasech. Pokud například čelíte obtížné situaci v práci nebo v osobním životě, věnujte chvíli modlitbě za vedení a ochranu a požádejte svatého Michaela o přímluvu a poskytnutí síly a jasnosti.



Lekce 2: Komunikujte jasně a jednejte moudře: Gabriela jako posla, praktikujte ve svých vztazích jasnou a upřímnou komunikaci. Ať už diskutujete o projektu s kolegy nebo řešíte konflikt s přítelem, snažte se vyjadřovat jasně a pozorně naslouchat druhým, čímž zajistíte efektivní a uctivou výměnu názorů.



Lekce 3: Stanovte si priority v oblasti zdraví a v případě potřeby vyhledejte pomoc: Rafaela jako léčitele, podnikejte aktivní kroky k udržení svého zdraví a pohody. Pokud se necítíte dobře nebo jste ve stresu, neváhejte vyhledat lékařskou radu nebo podporu. Zařaďte do svého denního režimu zdravé návyky a nezapomeňte prosit o vedení a uzdravení prostřednictvím modlitby.

Archandělé Michael, Gabriel a Rafael

Kromě jiných doktrín akceptoval Kalvín katolickou a biblickou víru ve věčné panenství Panny Marie.



Jan Kalvín měl na dějiny pozdějšího protestantismu pravděpodobně ještě větší vliv než jeho zakladatel Martin Luther. Zachoval mnoho tradičních názorů, ať už doslovných, nebo katolických ve své podstatě. Následující citáty byly převzaty (kromě posledních dvou) z jeho díla Instituce učení křesťanského náboženství.



<ol>
<li>Kalvín věřil, že církev má moc exkomunikovat: „Církev zavazuje toho, koho exkomunikuje, ne tím, že ho uvrhne do věčného zoufalství, ale tím, že odsoudí jeho život a jednání. Církev exkomunikovaného napomíná, že pokud nebude činit pokání, bude odsouzen.“ V tomto případě se církev snaží o to, aby byl exkomunikovaný odsouzen. (IV, 11: 2)</li>



<li>Kalvín věřil, že mimo církev není spásy: „Mimo církev nelze očekávat žádné odpuštění hříchů, žádnou spásu…“ (Institutes, IV, 1: 4).</li>



<li>Kalvín věřil, že svaté přijímání jednou týdně je minimum: „Svátost by mohla být slavena nejvznešenějším způsobem, kdyby se v církvi podávala velmi často &#8211; alespoň jednou týdně.“ (IV, 1). (IV, 17:43)</li>



<li>Kalvín věřil v primát svatého Petra jako vůdce apoštolů: „Není senátu bez konzula, není soudní stolice bez předsedy nebo kancléře, není školy bez děkana, není společnosti bez mistra. Nebylo by tedy absurdní připustit, že apoštolové Petrovi právě takové prvenství přiznali.“ (IV, 6,8)</li>



<li>Kalvín uznal nadřazenost římské církve v raných křesťanských dějinách: „Nechci popírat, že první křesťané shodně prokazují římské církvi velkou úctu a mluví o ní s úctou… a pevněji se drží učení, které bylo kdysi vydáno…“ (IV, 6,16).</li>



<li>Kalvín věřil ve věčné trvání církve: „Stále věřím, že v církvi pravda nikdy nezanikne…“ (IV, 9,13).</li>



<li>Kalvín nenáviděl denominace a sektářství: „Proto se církev nazývá katolická nebo všeobecná (Augustin, 48), protože dva nebo tři nemohou vzniknout, aniž by se Kristus rozdělil. A to je nemožné. Všichni Boží vyvolení jsou v Kristu tak sjednoceni, že jsou závislí na jedné hlavě…“ (IV, 1: 2).</li>



<li>Kalvín se domníval, že svátosti vyvolávají skutečné, blahodárné účinky: „Tím, že jsou jimi poznamenány, udržují, živí, potvrzují a posilují naši víru.“ (IV, 14,7). „Svatým přijímáním těla a krve do nás Kristus přenáší svůj život a proniká do našich kostí a morku…“ (IV, 17, 10).</li>



<li>Kalvín učil, že existuje něco jako svaté, posvátné místo: „Bůh … sestupuje, aby se nám přiblížil. Nemění své místo a nepůsobí na nás pozemskými prostředky, ale spíše nás pozvedá ke své nebeské slávě…“ (IV, 1,5).</li>



<li>Kalvín věřil, že člověk může být prostředníkem či zprostředkovatelem spásy: „Svatý Pavel si na několika místech připisuje titul Božího spolupracovníka (1 Kor 3,9)“ (IV, 1: 6).</li>



<li>Zdá se, že Kalvín přijal pojem křestního znovuzrození: „…odpuštění, kterého se nám při prvním znovuzrození dostává pouze křtem. Naše hříchy byly vyběleny Kristovou krví“. (IV, 15: 4)</li>



<li>Kalvín schvaloval umrtvování těla jako duchovně prospěšné: „Tak jako se dříve obvinění měli ve zvyku pokořovat, nosit hrubé a drsné oděvy, truchlit a postit se, tak nepochybně tyto úkony patří stejně i do naší doby, kdykoli to stav našich věcí vyžaduje.“ (IV, 4). (IV, 12,17)</li>



<li>Kalvín věřil, že mezi svatou eucharistií a spásou existuje hluboká příčinná souvislost: „Samo tělo, v němž žije, nám dává život, abychom měli podíl na nesmrtelnosti. Tímto pokrmem jsou věřící vzkříšeni k věčnému životu“. (IV, 17, 8); … pokrm věčného života.“ (IV, 17, 19); … eucharistie zajišťuje nesmrtelnost našich těl. (IV, 17, 32)</li>



<li>Kalvín věřil, že antikoncepce je velkým hříchem: „Je hrozné promarnit život bez pohlavního styku mezi mužem a ženou. Úmyslné vyhýbání se čistému a úplnému pohlavnímu styku je dvojnásob hrozné. Takovým činem muž zmaří naděje své rodiny a zabije dceru nebo syna, kterého mohl očekávat. Tato hříšnost je velmi závažná a Duchem svatým odsouzená.</li>



<li>Kalvín přijal katolickou a biblickou víru o Mariině věčném panenství: „[Mt 1,25:] Závěr, který Helvidius (autor díla napsaného před rokem 383 proti víře v Mariino věčné panenství) vyvodil z verše Mt 1,25, byl, že Maria zůstala pannou až do svého prvního porodu a že pak měla se svým mužem další děti. Podle Kalvína však z těchto slov nelze vyvodit žádný správný a dobře zdůvodněný závěr. Co se stalo po narození Krista? Je nazýván „prvorozeným“, ale toto označení slouží pouze k tomu, aby nás informovalo, že se narodil z panny. O tom, co se stalo potom, nás Helvidius již neinformuje.</li>
</ol>

Kalvín a jeho 15 překvapivých názorů na katolickou církev

Chvála a díky ti, Pane, že ses nad námi smiloval a navštívil nás v naší bídě. Chvála a díky tobě, Ježíši Kriste, věčný Synu Boží, náš Vykupiteli a Spasiteli, že jsi přišel na svět jako dítě v betlémské noci a stal ses nám podobným v naší bídě a ve všem kromě hříchu. Chválím tě, děkuji ti a klaním se ti. Andělé ti zpívají chválu a hlásají nám požehnaný pokoj, který jsi přinesl z nebe na zem. Buď zdráv, milostivé dítě, vznešený Bože, Kníže pokoje, Světlo národů, vytoužený Spasiteli.



Přijď do našich srdcí, osviť temnoty naší mysli, řiď všechna hnutí našich srdcí, vládni a kraluj v nás, neboť ty jsi náš Pán a náš Král. Obdivuhodná je pokora nejvyššího Pána nebe a země a nezměrná vznešenost jednorozeného Syna nebeského Otce! 



Ježíši Kriste, padám na kolena před tvými jeslemi, a přestože zde vidím dítě, věřím, že jsi Bůh nekonečného majestátu. S pokorným a vroucím srdcem se ti klaním a děkuji ti, jak jen mohu, že ses tak hluboce ponížil pro mou spásu, když ses narodil ve stáji.



Děkuji ti za tvou chudobu a pokoru, za tvou nezměrnou lásku a s upřímnou láskou tě přijímám do svého srdce.



Přál bych si, abych ti mohl projevit alespoň část náklonnosti, s jakou si tě k srdci přivinula tvá panenská matka. Přál bych si, abych tě mohl milovat alespoň zlomkem lásky, kterou tě milovala ona. Přál bych si, abych tě mohl chválit s takovým jásotem, s jakým ti zpívali andělé. Přál bych si, abych tě mohl ctít s takovou pokorou, s jakou tě ctili nábožní pastýři. Amen.

Vánoční modlitba

Otec John A. Hardon, SJ vypráví o svém životním zázraku…



Jedním z nejsilnějších zážitků, které jsem kdy zažil, byl zážitek se zázračnou medailí! Ten mi zcela změnil život.



Na podzim roku 1948, rok po svém kněžském svěcení, jsem byl třetím rokem v noviciátu před složením věčných slibů. V říjnu téhož roku přišel jeden vincentinský kněz, aby nám mladým jezuitským kněžím přednášel. Povzbuzoval nás, abychom byli oprávněni zapisovat lidi do Bratrstva zázračné medaile Panny Marie. Mimo jiné řekl: „Otcové, Zázračná medaile opravdu funguje. Panna Maria skrze tuto Zázračnou medaili také koná zázraky.“ Všichni bratři, kteří se na ní podíleli, byli velmi spokojeni. To, co tento kněz říkal, na mě příliš velký dojem neudělalo. Nikdy jsem nebyl člověk, který by nosil medailku, a rozhodně jsem žádnou neměl. Ale říkal jsem si, že bych za ni nic nedal. Přihlásil jsem se tedy do bratrstva a dostal jsem čtyřstránkovou brožurku s originálním latinským textem o požehnání zázračných medailí a o zápisu lidí do bratrstva. Uplynuly dva týdny od chvíle, kdy jsem tu brožurku dostal, a já ji jen tak někde v kanceláři ztratil a zapomněl na ni.



V únoru následujícího roku jsem byl vyslán jako kaplan do nemocnice sv. Alexise v Clevelandu ve státě Ohio. Měl jsem tam pomáhat dva týdny. Každé ráno jsem dostával seznam všech pacientů, kteří byli ten den do nemocnice přijati. Bylo jich tolik, že nebylo v mých silách přijmout je hned, jak přišli. Mezi přijatými pacienty byl však i malý chlapec, kterému bylo asi devět let. Sáňkoval z kopce, ztratil kontrolu nad svými sáňkami a narazil do stromu. Rozbil si lebku a rentgenový snímek ukázal, že utrpěl vážné poškození mozku. Když jsem konečně vstoupil do jeho nemocničního pokoje, byl už desátý den v kómatu, nemluvil a nehýbal se. Jeho stav byl takový, že jedinou otázkou bylo, zda přežije. Nebylo vůbec jasné, zda se uzdraví, protože mu bylo diagnostikováno trvalé a nevratné poškození mozku.



Po chlapcově požehnání jsem trochu utěšil jeho rodiče a chystal se hned opustit nemocniční pokoj. Pak mi ale přišla na mysl myšlenka: „Ten vincentinský kněz říkal, že zázračná medaile funguje. Tak teď můžu vyzkoušet tu údajnou zázračnou moc!“ Osobně jsem žádnou vlastní zázračnou medaili neměl. A lidé v nemocnici také žádnou neměli. Ale šel jsem si pro svou a nakonec ji jedna ze sester našla.



Zjistil jsem, že medaili musím nejen požehnat, ale také ji musím nosit na řetízku nebo stužce buď na krku, nebo někde na těle. Sestřička našla nějakou modrou stuhu a na tu jsem medaili pověsil. Když jsem sledoval, co všechno s medailí a stuhou dělám, připadal jsem si hloupě.



Požehnal jsem medaili a zasvětil malého do bratrstva. Když jsem se modlil iniciační modlitbu, krátce před jejím koncem jsme všichni zůstali v šoku, když chlapec poprvé otevřel oči. Po dvou týdnech! Když uviděl svou matku, řekl: „Mami, já chci zmrzlinu.“ Tento zážitek změnil můj život.



Chlapec se nejen probudil, ale klidně si se svým otcem a matkou povídal. Po několika minutách ohromeného ticha jsme zavolali lékaře. Ten chlapce vyšetřil a řekl rodičům, že mu mohou dát něco k jídlu. Druhý den lékaři zahájili sérii testů. Rentgenové snímky ukázaly, že poškození mozku je zcela pryč. Následovaly další testy. Po třech dnech, kdy všechny testy ukázaly, že došlo k úplnému uzdravení, byl chlapec propuštěn z nemocnice.



Tato zkušenost mi změnila život natolik, že už to nebyl já. Moje víra v Boha, moje víra v jeho moc konat zázraky, byla neuvěřitelným způsobem posílena. Od té doby jsem samozřejmě pěstoval úctu k Panně Marii a síle její zázračné medaile. Zázraky, které koná, samozřejmě za předpokladu, že věříme, jsou mimořádné.

Zázračná medaile změnila můj život

Můj Bože, miluji Tě celým svým srdcem, a proto je mi velmi líto, že jsem Tě urazil svými hříchy. Opravdu se chci polepšit a chránit před hříchem. Otče, odpusť mi pro Kristovu krev. Amen.

Modlitba při zpovědi

Anděle Boží, strážce můj, rač vždycky být ochránce můj: mě vždycky veď a napravuj, ke všemu dobrému mě vzbuzuj.



Ctnostem svatým mě vyučuj, ať jsem tak živ, jak chce Bůh můj. Tělo, svět, ďábla přemáhám, na tvá vnuknutí pozor dávám.



A tak s tebou ve spojení ať vytrvám do skonání, po smrti pak v nebi věčně chválím Boha ustavičně. Amen.

Kategorie