Modlitby

Modlitby Archives - Zachej.cz

Home

Zachej.cz

Životopisy svatých

Životopisy svatých Archives - Zachej.cz

Články

Články Archives - Zachej.cz

Slovník pojmů

Slovník pojmů Archives - Zachej.cz

Pane, smiluj se nad námi. Kriste, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi.



Kriste, vyslyš nás. Kriste, milostivě nás vyslyš.



Bože, Otče nebeský, smiluj se nad námi. Bože Synu, Vykupiteli světa, smiluj se nad námi. Bože, Duchu Svatý, smiluj se nad námi. Svatá Trojice, jediný Bože, smiluj se nad námi.



Svatá Maria, Matko Boží, oroduj za nás. Svatá Maria, Matko církve, oroduj za nás. Svatá Maria, Královno apoštolů, oroduj za nás.



Svatý Judo, apoštol Kristův, oroduj za nás. Svatý Judo, příjmením Tadeáš, oroduj za nás. Svatý Judo, mezi „bratry Páně“, oroduj za nás. Svatý Judo, bratranče Páně, oroduj za nás. Svatý Judo, Mariin příbuzný, oroduj za nás. Svatý Judo, bratře svatého Jakuba Menšího, oroduj za nás. Svatý Judo, člen strany horlivců, který se stal Učedníkem, oroduj za nás. Svatý Judo, duchovní dědic Makabejských, oroduj za nás. Svatý Judo, jeden z Dvanácti, oroduj za nás. Svatý Judo, poctěný tím, že ti tvůj pokorný Mistr umyl nohy, oroduj za nás. Svatý Judo, který jsi při Poslední večeři přijal z vlastních rukou svého eucharistického Pána, oroduj za nás. Svatý Judo, světče nemožného, oroduj za nás. Svatý Judo, pomocníku v těžkých případech, oroduj za nás. Svatý Judo, v něhož mnozí důvěřují, oroduj za nás. Svatý Judo, vykupiteli Jidášova jména, oroduj za nás. Svatý Judo, v něhož můžeme důvěřovat, oroduj za nás. Svatý Judo, vyslaný Kristem na uzdravovací misie, oroduj za nás. Svatý Judo, poslaný bez stříbra, hole a sandálů, oroduj za nás. Svatý Judo, poslaný jako ovce mezi vlky, oroduj za nás. Svatý Judo, poslaný zvěstovat Boží vládu, oroduj za nás. Svatý Judo, zaslíbený Duchu svatému ve zkoušce, oroduj za nás. Svatý Judo, o Letnicích naplněný Duchem svatým, oroduj za nás. Svatý Judo, svědku Kristova vzkříšení a jeho nanebevstoupení, oroduj za nás. Svatý Judo, zázračný činiteli, oroduj za nás. Svatý Judo, jemuž je připisován stejnojmenný list, oroduj za nás. Svatý Judo, o němž se věří, že kázal v Mezopotámii, oroduj za nás. Svatý Judo, o němž se předpokládá, že byl umučen spolu se svatým Šimonem v Persii, oroduj za nás. Svatý Judo, světče pro naše potřeby, oroduj za nás. Svatý Judo, světče pro naši dobu, oroduj za nás. Svatý Judo, zobrazovaný s hořícím plamenem, oroduj za nás. Svatý Judo, patrone mnoha svatyní k tvé cti, oroduj za nás. Svatý Judo, milovaný přímluvce při novénách, oroduj za nás. Svatý Judo, inspirátore důvěry, oroduj za nás. Svatý Judo, pomocníku vytrvalých, oroduj za nás.



Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, ušetři nás, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, milostivě nás vyslyš, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.



Kriste, vyslyš nás. Kriste, milostivě nás vyslyš.



Oroduj za nás, svatý Judo, apoštol Kristův. Abychom byli hodni Kristových zaslíbení.



Modleme se: Judo Tadeáši, jehož vznešené výsady, jimiž jsi byl za svého života povýšen, totiž tvé příbuzenství s naším Pánem Ježíšem Kristem podle těla a tvé povolání být apoštolem, jsou ti odměnou za tvou apoštolskou práci a mučednickou smrt, a tou slávou, která ti nyní patří v nebi. Vypros nám od Dárce každého dobrého a dokonalého daru všechny milosti, které potřebujeme, abychom si v srdci uchovali Bohem inspirované učení, které jsi nám předal ve svém listu, to znamená, abychom na naší nejsvětější víře, modlíce se milostí Ducha svatého, stavěli svou stavbu dokonalosti; abychom se udržovali v lásce k Bohu a očekávali milosrdenství Ježíše Krista k věčnému životu; abychom se všemi prostředky snažili pomáhat těm, kdo bloudí, a vyvyšovali tak slávu a majestát, vládu a moc Toho, který nás může zachovat bez hříchu a představit nás neposkvrněné s převelikou radostí při příchodu našeho božského Spasitele, Pána Ježíše Krista. Amen.



Zdroj: EWTN

Litanie ke svatému Judovi

Svatý Judo, často zapomenutý, budeš vzpomínán. Teď tě ve slávě vzýváme a k tobě o pomoc se utíkáme, pro zoufalé, když beznadějný se zdá úkol a od Srdce Ježíšova skrze tebe milosti vyprošujeme. Amen.



Zdroj: stjudeshrine.org

Chvalozpěv na svatého Judu

Text novény se modlí devět dní po sobě.



Svatý Judo, apoštol a mučedník, velký ctností a bohatý zázraky, blízký příbuzný Ježíše Krista, věrný přímluvce všech, kdo se v nouzi dovolávají tvé zvláštní ochrany! K tobě se z hloubi srdce utíkám a pokorně prosím, komu Bůh dal tak velkou moc, aby mi přišel na pomoc. Pomoz mi v mé současné a naléhavé prosbě (zde uveďte svou prosbu…). Na oplátku slibuji, že tvé jméno uvedu ve známost a způsobím, aby ses ho dovolával. Svatý Judo, modli se za nás všechny, kteří se dovoláváme tvé pomoci. Amen.



Otče náš… Zdrávas, Maria… Sláva Otci…



Zdroj: stjudeshrine.org

Novéna ke svatému Judovi

Nejsvětější apoštole, svatý Judo Tadeáši, věrný služebníku a příteli Ježíšův, jméno zrádce, který vydal tvého milovaného Mistra do rukou nepřátel, způsobilo, že na tebe mnozí zapomněli, ale církev tě všeobecně ctí a vzývá jako patrona beznadějných případů a věcí, nad kterými se zoufá. Oroduj za mne; využij, prosím, této zvláštní výsady, která ti byla udělena, abys přinesl viditelnou a rychlou pomoc tam, kde je pomoc téměř zoufalá. Přijď mi na pomoc v této velké nouzi, abych mohl přijmout útěchu a pomoc nebes ve všech svých potřebách, zvláště souženích a utrpeních (zde zmiň svou prosbu) a abych mohl spolu s tebou a všemi vyvolenými žehnat Bohu po celou věčnost. Slibuji ti, požehnaný Judo, že budu stále pamatovat na tuto velkou milost a nikdy tě nepřestanu ctít jako svého zvláštního a mocného patrona a udělám vše, co bude v mých silách, abych ostatní povzbudil k oddanosti vůči tobě. Amen.



Zdroj: stjudeshrine.org

Modlitba ke svatému Judovi

Svatý Juda, známý také jako Juda Tadeáš, je jedním z dvanácti apoštolů, které si Ježíš vybral. Často bývá zaměňován s Jidášem Iškariotským, Kristovým zrádcem, ale svatý Juda je oslavován pro svou neochvějnou víru a věrnost. Jeho jméno znamená „chválený“ a je znám jako patron beznadějných případů, což odráží jeho mocnou přímluvu v dobách zoufalství.



Svatý Juda je zmiňován v Matoušově a Markově evangeliu a v Novém zákoně je tradičně označován za autora Judova listu. Svůj život zasvětil šíření Kristova poselství po zmrtvýchvstání. Podle tradice svatý Juda hodně cestoval, hlásal evangelium a konal zázraky. Předpokládá se, že pro svou víru podstoupil mučednickou smrt a nakonec pro evangelium položil život.



Neochvějná víra svatého Judy a jeho oddanost Božímu poslání nám připomínají důležitost naděje, a to i ve zdánlivě nemožných situacích. Je vzýván v modlitbách za ty, kdo se ocitli v těžké situaci nebo čelí ztraceným cílům.



Praktické lekce:



Poučení 1: Nevzdávejte se naděje: Role svatého Judy jako patrona ztracených případů nás učí, abychom si v těžkých chvílích zachovali naději. Když čelíte obtížným situacím &#8211; ať už se jedná o problémový vztah, zdravotní problémy nebo ztrátu zaměstnání &#8211; zavažte se ke každodenním modlitbám s prosbou o vedení a sílu. Veďte si deník, abyste mohli sledovat své pokroky a připomínat si, že změna je možná.



Lekce 2: Buďte zdrojem podpory pro druhé: Stejně jako svatý Juda poskytoval naději a povzbuzení zoufalým lidem, můžeme i my aktivně podporovat přátele a rodinu v těžkých chvílích. Nabídněte svůj čas k naslouchání, poskytněte jídlo někomu v nouzi nebo prostě buďte přítomni. Někdy může i malý projev laskavosti významně změnit život někoho jiného.

Svatý Juda – životopis

V životě křesťana jsou tři základní a velmi důležité věci, které by měly být hlavními pilíři jeho duchovního i praktického života. Tyto tři věci jsou:



1. Víra:



Víra je základním kamenem křesťanského života. Je to důvěra v Boha, jeho přítomnost, lásku a vedení. Víra je také důvěra v Ježíše Krista jako Spasitele a Pána a v učení církve. Žít vírou znamená následovat Ježíše, důvěřovat mu ve všech životních situacích a snažit se žít podle jeho přikázání a učení.



Klíčové aspekty víry:



Pravidelná modlitba a osobní vztah s Bohem. Čtení a rozjímání Písma svatého. Účast na svátostech, zejména na mši svaté a svatém přijímání. Důvěra v Boží prozřetelnost a vedení v každodenním životě.



2. Naděje:



Naděje je nedílnou součástí křesťanského života, která nás vede k důvěře v Boží zaslíbení a k optimistickému pohledu do budoucnosti. Naděje nám dává sílu překonávat těžkosti a krize, protože věříme, že Bůh pro nás má připraveno něco lepšího, včetně věčného života s ním.



Klíčové aspekty naděje:



Důvěra v Boží zaslíbení a jeho plán pro náš život. Naděje v Boží milosrdenství a odpuštění našich hříchů. Víra ve věčný život a vzkříšení po smrti. Pozitivní přístup k životu navzdory problémům a utrpení.



3. Láska:



Láska je nejvyšší ctností a základem křesťanské etiky. Je to láska k Bohu a bližnímu, která se projevuje skutky milosrdenství, odpuštění a péčí o druhé. Ježíš učil, že přikázání lásky je největší a zahrnuje všechna ostatní přikázání.



Klíčové aspekty lásky:



Láska k Bohu nade vše a projevování této lásky modlitbou a úctou. Láska k bližnímu, která se projevuje skutky milosrdenství a pomoci. Odpuštění těm, kdo nám ublížili, a snaha o smíření. Život v souladu s hodnotami evangelia, jako je spravedlnost, pokora a sebeobětování.



Tyto tři pilíře &#8211; víra, naděje a láska &#8211; jsou základními kameny, na nichž křesťan staví svůj duchovní život. Vedou ho k plnějšímu a bohatšímu vztahu s Bohem a s bližními a pomáhají mu odvážně a s důvěrou čelit životním výzvám.

Tři důležité věci v životě křesťana

Ježíši, přicházím k tobě s vírou, nadějí a láskou, že mě můžeš uzdravit. Ty jsi Boží Syn a Mesiáš a to, co jsi dělal před 2000 lety, děláš i dnes, protože se neměníš. Jsi stejný včera, dnes i navěky. Prosím, uzdrav mě z… (řeknite konkrétně váš zdravotní problém). Věřím, že jsi vzal mé hříchy na kříž a svými ranami jsi pro nás získal uzdravení. Prosím, dotkni se mého těla a oslav své jméno. Přijímám a vyznávám uzdravení ve tvých ranách – v ranách Ježíše Krista. Děkuji Ti a chválím Tvé svaté a mocné jméno. Amen.

Modlitba za zdraví

Svatí Kryšpín a Krispinián byli bratři narození v Římě kolem 3. století. Byli to vzdělaní a zruční řemeslníci, známí svou prací ševců. Ve snaze uniknout pronásledování křesťanů ve své vlasti se přestěhovali do Galie (dnešní Francie), aby šířili evangelium.



V Galii se bratři prosadili jako ševci, ale netajili se svou vírou. Svým řemeslem se živili a zároveň evangelizovali své okolí. Jejich skromná a obětavá práce jim umožnila oslovit místní komunitu a sdílet Kristovo poselství prostřednictvím svých slov i řemeslných dovedností.



Jejich úsilí se setkalo s nepřátelstvím a pro svou víru čelili pronásledování. Kryšpín a Krispinián se odmítli zříci křesťanství a prohlásili, že jejich víra je cennější než jejich životy. Nakonec podstoupili mučednickou smrt a stali se symboly neochvějné víry a odvahy tváří v tvář nepřízni osudu. Jejich svátek se slaví 25. října a jsou uznáváni jako svatí patroni obuvníků a koželuhů.



Praktické lekce:



Lekce 1: Využijte své dovednosti ke službě druhým: Stejně jako Kryšpín a Krispinián, kteří spojili své řemeslo s vírou, můžeme i my najít způsob, jak sloužit svým komunitám prostřednictvím svých vlastních dovedností. Ať už jste učitel, umělec nebo řemeslník, hledejte příležitosti, jak pomáhat druhým nebo se podělit o své nadání a spojit svou práci se skutky laskavosti a štědrosti.



Lekce 2: Stůjte pevně za svým přesvědčením: Bratři prokázali nesmírnou odvahu ve své víře. V každodenním životě ji můžeme praktikovat tím, že si budeme stát za tím, v co věříme, i když budeme čelit tlaku okolí nebo výzvám. Může to znamenat, že budeme vystupovat proti nespravedlivým praktikám v práci nebo že se budeme v každodenním životě rozhodovat eticky s vědomím, že na našich hodnotách záleží.

Svatý Kryšpín a Krispinián

„Pevně věříme a pevně doufáme, že tak jako Kristus skutečně vstal z mrtvých a žije navěky, tak i spravedliví budou po své smrti žít (655) navěky se vzkříšeným Kristem a že on je vzkřísí v poslední den. Naše vzkříšení bude stejně jako jeho vzkříšení dílem Nejsvětější Trojice.“ (648)



„Přebývá-li ve vás Duch Toho, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, pak Ten, který vzkřísil z mrtvých Krista, obživí i vaše smrtelná těla svým Duchem, který ve vás přebývá.“ (Řím 8,11).



Výraz „tělo“ označuje člověka ve stavu jeho slabosti a smrtelnosti. „Vzkříšení těla“ (364) znamená, že po smrti bude žít nejen nesmrtelná duše, ale také naše „smrtelná těla znovu ožijí“ (Řím 8,11).



Papež František v jedné ze svých katechezí řekl o vzkříšení těla:



„Vzkříšení těla je skutečnost, která tvoří pečeť naší křesťanské identity.“



Papež František se tak odvolával na obyvatele Korintu, k nimž ve svých listech promlouval svatý Pavel. Papež poznamenal, že Korinťané měli s chápáním vzkříšení lidského těla podobné problémy jako dnešní křesťané. „Měli jiné představy &#8211; mysleli si, že mrtví jsou ospravedlněni, že nejdou do pekla, ale do vesmíru, někam do vzduchu, a že s Bohem se setkává pouze duše,“ řekl papež.



„I dnes mají lidé tendenci věřit spíše v jakýsi „kosmický panteismus“ než ve vzkříšení a proměnu našeho fyzického těla, protože je pro ně snazší přijmout takovou teorii než teorii katechismu. To je však v rozporu s působením Ducha svatého, kterého jsme přijali ve křtu a který nás má při vzkříšení zcela proměnit,“ poznamenal papež.



„Když o tom přemýšlíme, náš jazyk nám říká: &#8218;Chci do nebe, nechci do pekla&#8216;, ale bohužel zůstáváme jen u této věty. Nikdo z nás neříká: &#8218;Vstanu z mrtvých jako Kristus&#8216;. I pro nás je to těžko pochopitelné. Ale křesťanské chápání toho, co se stane s naším tělem po smrti, je mnohem radikálnější.“



„Křesťanské učení o vzkříšení těla je skandál, který oni nemohou pochopit,“ řekl Pavel Korinťanům. Proto hned poté nabízí následující myšlenku, která je zcela jasná:



„Když se tedy káže o Kristu, že byl vzkříšen z mrtvých, jak mohou někteří z vás popírat zmrtvýchvstání? Jestliže není zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus! A jestliže nebyl vzkříšen Kristus, pak je naše kázání k ničemu; celá vaše víra je k ničemu!“ (1 Kor 15,12-14).



„Vzkříšení těla je součástí vyznání víry. Očekáváme vzkříšení mrtvých a budoucí život. Tato skutečnost je jádrem křesťanské identity, která znamená být jedním tělem a jednou duší s Pánem.“



„Začněme svou cestu ke vzkříšení již zde na zemi, stejně jako Pánovi učedníci. Vzkříšení je velkou nadějí každého křesťana, protože tak budeme navždy spojeni s Bohem,“ řekl papež a parafrázoval slova svatého Pavla Soluňanům, kteří měli s pochopením této části Vyznání víry také potíže. „Nakonec budeme oslaveni spolu s ním.“

Co je to vzkříšení těla?

Pane Ježíši, vroucně Tě prosíme:



<ul>
<li>Posiluj naše prarodiče, kteří navzdory svému stáří a nemoci přijímají do své péče vnoučata,</li>



<li>posiluj jejich víru, aby ji dokázali předávat dál a pěstovat ji ve svých vnoučatech,</li>



<li>uděl našim prarodičům milost, aby na podzim svého života žili svátostným životem a dobrým příkladem k němu vedli svá vnoučata,</li>



<li>dej našim prarodičům trpělivost a dobré zdraví, aby mohli s láskou sloužit svým vnoučatům,</li>



<li>bohatě odměň vše, co touto službou pro své děti a vnoučata vykonají.</li>
</ul>



Bože, děkuji Ti za dva páry očí, které jsi učinil součástí mého života. Děkuji Ti za každý jejich pohled, který mě něžně hladí a laskavě utěšuje. Děkuji Ti za jejich úsměvy, které rozjasňují mé dny. Děkuji Ti za jejich povzbudivá objetí, která mě podporují. Děkuji Ti za jejich laskavou pomoc a modlitby. Děkuji Ti za jejich srdce, která vyzařují lásku. Děkuji Ti za dva prameny pokory, které nevysychají. Bože, děkuji Ti za mou babičku a děkuji Ti za mého dědečka. Amen.

Modlitba za prarodiče

Svatý Antoníne Maria Clarete, Bůh zapálil tvé srdce láskou k Němu tak hlubokou, že se přelila do srdcí všech hříšníků, které jsi potkal. Prosím, oroduj za mě, abych rostl hlouběji ve své lásce k Bohu a z této lásky miloval druhé, které denně potkávám. Amen.



Svatý Antoníne, oroduj za mě.



Zdroj: My Catholic Life!

Krátká modlitba ke svatému Antonínu Maria Claretovi

Pane, dej mi pevnou ruku a bdělé oko. Nedopusť, aby se moje cesta znelíbila mému bližnímu a aby zasévala bolest mezi ty, kdo jsou mými bratry. Prosím tě, Pane, také za ty, kdo jsou se mnou: chraň je před zlem, ohněm a neštěstím, nauč mě používat svůj vůz pro potřeby druhých. Dej mi pochopit, že kvůli rychlosti nesmím ztratit život, který je tvým darem. Nauč mě jezdit radostně a zdvořile i na cestě mého života, abych došel věčného dne bez neštěstí. Kéž mi drahá svatá Rita, k jejíž ochraně se s neomezenou důvěrou utíkám, dopřeje, oč prosím. Amen.

Modlitba cestujících

Nejdražší Ježíši, prosím tě o odpuštění všech svých hříchů i za bolest a utrpení, které jsem způsobil druhým. Pokorně tě prosím o milost, abych se vyvaroval dalšího urážení a nabídl ti pokání, které bude v souladu s tvou nejsvětější vůlí. Prosím tě, abys mi odpustil jakékoli budoucí provinění, na kterém bych se mohl podílet a které by ti způsobilo bolest a utrpení. Miluji tě, Ježíši. Klaním se ti, Ježíši, a všemu, co jsi. Pomoz mi, abych se stal hodným vstoupit do tvého království. Amen.

Modlitba za odpuštění

Charbel Makhlouf se narodil 8. května 1828 v malé vesnici Biqa-Kafra ve vysokých horách severního Libanonu. Jeho rodiče byli chudí, ale věřící, a jejich páté dítě už v mládí tíhlo k modlitbě a samotě. Přes odpor rodiny odešel ve 23 letech z domova a vstoupil do kláštera svatého Maruna v místě zvaném Annaya. V roce 1859 byl vysvěcen na kněze a strávil zde šestnáct let, než od svých neochotných představených dostal povolení odejít do nedaleké poustevny svatých Petra a Pavla.



Touha po poustevně zázračně vyslechnuta



Trvalo více než sedm let, než se mu toto přání splnilo. Takové privilegium měli jen výjimeční mniši. Znamení, že je připraven opustit bezpečné prostředí kláštera, se objevilo zvláštním způsobem. Vzhledem k naléhavé žádosti o toto naléhavé poselství usedl svatý Charbel v noci, aby na něm pracoval. Ke svému zoufalství zjistil, že v jeho lampě už není olej. Požádal jednoho z klášterních laiků, aby ji doplnil. Ten si chtěl zažertovat, a tak do lampy nalil místo oleje vodu, ale sám zůstal ve velkém šoku, když viděl, že se lampa okamžitě rozsvítila a vydávala své obvyklé světlo. Chlapec zalarmoval představeného, který šel situaci zkontrolovat sám. Ke svému překvapení zjistil, že lampa je skutečně plná vody. Považoval to za znamení shůry, že Charbel je připraven žít tvrdý poustevnický život.



Zbývajících třiadvacet let svého života žil Charbel nesmírně těžkým životem. Po celý život zachovával extrémní skromnost v odívání, spal na slámě a jako polštář používal obyčejné dřevěné prkno. Jedl jedno jídlo denně ze zbytků z kláštera. Projevoval pozoruhodnou oddanost eucharistii, hodiny trávil přípravou na slavení mše svaté a hodiny děkováním po jejím skončení.



Zázračné světlo



V roce 1898 utrpěl Charbel při mši těžkou mrtvici a o osm dní později na Štědrý den zemřel. Bylo mu sedmdesát let. Po třech dnech byl pohřben na klášterním hřbitově, a jak bylo zvykem, bez uložení těla do rakve. Stejně jako mnoho svatých mnichů před ním by byl pravděpodobně brzy zapomenut, kdyby se nestalo něco velmi zvláštního. Po následujících pětačtyřicet nocí byl jeho hrob obklopen oslnivým jasným světlem, o čemž svědčilo stále více lidí, z nichž si to nikdo nedokázal vysvětlit. Bylo vyžádáno povolení k exhumaci jeho těla od církevních úřadů a toto povolení bylo uděleno.



V noci, kdy zemřel, spěchali do poustevny mniši z nedalekého kláštera, aby mu políbili ruce a nechali se požehnat dotykem jeho těla. Mnozí z nich strávili celou noc v modlitbě na kolenou vedle něj. Tu noc padal hustý sníh a byla nesmírná zima, což nebylo překvapivé, protože poustevna se nacházela ve výšce 1 400 metrů nad mořem. Ti, kteří zůstali vzhůru, se neustále ptali jeden druhého: „Když tolik trpíme kvůli jediné noci, jak je možné, že tu otec Charbel žije už dvacet tři let?“ ptali se.



Viděli, že s odvahou mučedníka musel snášet únavu, hlad, bídu a zimu. Místní vesničané, z nichž mnozí s ním v průběhu let sdíleli několik okamžiků společenství, vzpomínali na jeho svatost, na jeho neustálou modlitbu a tvrdou práci, na jeho touhu zůstat v tichu.



Exhumace těla



Nakonec bylo uděleno povolení k exhumaci jeho těla a čtyři měsíce po smrti otce Charbela se shromáždil dav lidí, aby se stal svědkem těchto událostí. Všichni žasli nad tím, že jeho tělo bylo dokonale zachovalé, přestože hrob byl zaplaven prudkými dešti, takže tělo doslova plavalo v moři bahna. Charbel byl vyzvednut a oblečen do nových šatů a poté uložen do dřevěné rakve v rohu soukromé klášterní kaple. Ukázalo se však, že je nutné měnit jeho šaty dvakrát týdně kvůli podivné tekutině, která se vylučovala z pórů jeho těla. Tekutina byla popisována jako směs potu a krve a její neustálé vylučování z těla pokračovalo. Kousky látek namočené v této tekutině se brzy rozpadly jako relikvie.



V roce 1927, více než dvacet osm let po jeho smrti, Charbelovo stále neporušené tělo ohledali dva lékaři z Francouzského lékařského institutu v Bejrútu, poté bylo přeneseno do další pozinkované rakve a poté uloženo do nové hrobky uvnitř zdi oratoře. Během svátku v roce 1950 poutníci do svatyně hlásili, že z rohu hrobky vytéká tekutina. Když byla hrobka otevřena, zjistilo se, že je suchá, a stejně tak rakev zvenčí, až na tekutinu, která pomalu vytékala škvírou v ní. O dva měsíce později, po získání povolení od církevních úřadů, byl zámek na rakvi rozbit a tělo bylo prozkoumáno. Opět se zjistilo, že je beze stop poškození a podivná tekutina si stále hledá cestu a vytéká z pórů těla. Od té doby svatyni obléhají tisíce poutníků z celého světa. V 50. letech 20. století začal klášter vést záznamy o zázracích připisovaných Charbelovi. Za necelé dva roky se jich nashromáždilo více než 1200. Již v roce 1925 bylo mnichovo jméno předloženo peticí papeži Piovi XI. k zahájení kanonického řízení vedoucího k jeho blahořečení, k němuž však došlo až v roce 1965 za pontifikátu papeže Pavla VI. Bylo třeba dvou uzdravení uznaných za zázračná a obě, která byla pro tento účel vybrána, se odehrála v roce 1950. První z nich se týkalo jeptišky Marie Abel Kawara. Čtrnáct let trpěla vážnými střevními problémy a lékaři ji odmítali jako beznadějný případ.



Jednou se však celou noc modlila u Charbelova hrobu a okamžitě se uzdravila. Lékař, který ji tehdy vyšetřoval, zaznamenal uzdravení jako „nadpřirozenou událost, jejíž vysvětlení je nad lidské síly“. Druhým zázrakem, který svatá kongregace přijala, bylo uzdravení ze slepoty kováře Iskandara Oubeida. Ten přišel o zrak na jedno oko, když při práci utrpěl úder. Vynikající oční specialisté mu řekli, že poškození duhovky je tak vážné, že se mu zrak už nikdy nevrátí. O třináct let později dal na radu přátel a navštívil hrob otce Charbela. Když se vracel domů, měl sen, ve kterém se mu zjevil mnich a slíbil, že ho vyléčí. Druhý den ráno zjistil, že opět vidí dokonale na obě oči. Žádné lékařské vysvětlení se nepodařilo najít. K nejznámějšímu uzdravení na přímluvu svatého Charbela došlo v roce 1950. Vyvolalo rozruch nejen v Bejrútu, ale v celém Libanonu. Padesátiletá švadlena jménem Mountaha Daher Boulos, která byla po těžké nemoci shrbená od jednoho roku, byla uzdravena. Její příběh je docela dojemný. Při návštěvě mnišského hrobu stála opodál a modlila se za své dva synovce, sirotky, kteří potřebovali pomoc. Jediná prosba, kterou vyslovila za sebe, byla, aby jí vydržel zrak a mohla pokračovat v práci švadleny. O tři dny později se po návratu domů probudila a zjistila, že hrb na zádech zmizel. Její lékař to potvrdil, zatímco její pastor dosvědčil, že „její silueta se náhle stala zcela normální!“. Dne 9. října 1977, pouhých dvanáct let po blahořečení, předsedal papež Pavel VI. kanonizačnímu řízení a oznámil světu, že blahoslavený Charbel se připojí k seznamu svatých v nebi. Světcovo tělo však nezůstalo nedotčeno. V roce 1965 bylo zjištěno, že začalo podléhat zákonům přírody a zůstaly z něj jen kosti červené barvy. Předchozí roky zřejmě stačily k prokázání mnichovy svatosti, přičemž zázraky připisované jeho zásahu pokračovaly i po tomto dni. Jeden z posledních se odehrál v roce 1993, kdy Nohad El Shami, pětapadesátiletá žena trpící částečným ochrnutím způsobeným těžkou hemiplegií, oznámila, že ve snu viděla dva mnichy. Jeden z nich, kterého identifikovala jako Charbela, jí operoval krk, a když se probudila, zjistila, že je zcela uzdravená. Druhým mnichem v jejím snu byl pravděpodobně svatý Marun, syrský křesťanský mučedník z pátého století, který založil maronitský řád. Uzdravování na přímluvu svatého Charbela pokračuje dodnes. S důvěrou se k němu utíkejme, je to světec tisíců zázraků.

Zázračné tělo svatého Charbela Makhloufa

Životní příběh svatého Leonarda v mnohém vychází z legend. Podle nich Leonard pocházel z franské šlechtické rodiny. Byl pokřtěn arcibiskupem Remigiem z Remeše a vzdělával se na arcibiskupském dvoře. Když dosáhl plnoletosti, bylo mu nabídnuto několik biskupských stolců, ale on odmítl a uchýlil se do lesní poustevny poblíž Limoges. Tam za ním brzy začali přicházet lidé s prosbou o pomoc. Uzdravoval je a kázal jim evangelium. Pravidelně navštěvoval vězně a pro mnohé z nich získal od krále Chlodvíka milost a svobodu. Jednoho dne se stalo, že král a královna šli do tohoto lesa na lov, Leonard uslyšel královnu sténat a naříkat, přišly na ni porodní bolesti. Na královy prosby se Leonard modlil u jejího lůžka a ona porodila zdravého syna. Král chtěl Leonardovi dát zlato a stříbro, ale Leonard si vyžádal jen kus lesa, který by mohl se svým oslem jednu noc obejít. Král jeho přání splnil a Leonard na svém kousku lesa založil klášter Noblat, dnešní St-Léonard-de-Noblat, kde také zemřel.



Praktické lekce:



Lekce 1: Odmítnutí světských poct ve prospěch duchovního života: Svatý Leonard měl možnost získat vysoké církevní posty, jako biskupství, ale rozhodl se je odmítnout a místo toho se uchýlil k životu v poustevně. Tato volba ukazuje, jak je důležité soustředit se na vnitřní růst a duchovní pokrok, než se nechat svádět světskými poctami nebo ambicemi. Praktická lekce z toho je: Někdy je potřeba vzdát se vnějšího uznání a moci, abychom mohli následovat svou pravou duchovní cestu a sloužit druhým z čistého srdce.



Lekce 2: Pomoc trpícím a ochota zasahovat v krizových chvílích: Svatý Leonard byl známý svou ochotou pomáhat těm, kteří byli v těžké situaci – ať už šlo o vězně, nemocné, nebo ženy při porodu. Jeho zásah při porodu královny, nebo zajištění milosti pro vězně ukazuje jeho hluboké soucítění a odhodlání pomáhat tam, kde je to nejvíce potřeba. Praktická lekce je: Být připravený pomáhat těm, kdo jsou v nouzi, i když to vyžaduje osobní oběť nebo nečekané zásahy. Sv. Leonard se nikdy nevyhýbal těžkým úkolům, pokud mohl být nástrojem Boží milosti pro druhé.

Svatý Leonard (Linhart) – životopis

Svatý Leonard, vznešený patron vězňů a pomocník nemocných, ty, který jsi opustil svět a jeho lákavou slávu, abys našel klid v lesích a na samotách, tvé srdce plné lásky a soucitu bylo vždy otevřené všem, kdo hledali úlevu a Boží milost. Pokorně tě prosíme, svatý Leonarde, přimlouvej se za nás u našeho Pána, abychom v každé životní situaci nacházeli sílu v modlitbě, ve službě druhým a v odvaze žít podle Boží vůle. Pomoz nám snášet naše těžkosti s důvěrou v Boží pomoc a v každém okamžiku se otevřít jeho lásce a milosrdenství. Svatý Leonarde, obětavě jsi sloužil všem, ať už byli zdraví, nebo uvěznění v temnotě zla. Přimlouvej se za nás, abychom byli osvobozeni ze všech okovů hříchu a zla, které nás omezují. Pomoz nám pochopit, že skutečná svoboda přichází pouze skrze pokání a důvěru v Boží spravedlnost.



Svatý Leonard, patron těch, kdo jsou v nouzi, přijď na pomoc těm, kdo se ocitli v zajetí vlastního strachu, závislostem nebo utrpení. Ukaž jim cestu k uzdravení a svobodě a pomoz jim najít světlo i v těch nejtemnějších chvílích.



Bože, ty, který uzdravuješ tělo i ducha, přijď na pomoc těm, kdo trpí, ať už tělesně, duševně nebo duchovně. Dotkni se jejich srdcí a uzdrav jejich rány, a naplň je vnitřním pokojem a silou, aby ve všech bolestech nalezli naději a odolnost.



Tvůj život je pro nás příkladem víry, trpělivosti a soucitu, který nezná hranic. Pomoz nám, abychom i my uměli být světlem pro ty, kdo jsou ve tmě, a aby v každém skutku lásky a spravedlnosti následovali tvé kroky a žili podle evangelia. Svatý Leonarde, přimlouvej se za nás, abychom vždy nacházeli sílu v modlitbě a ve vzájemné pomoci. Svěřujeme ti své starosti, smutky i naděje, a prosíme tě, abys nás doprovázel na cestě životem, dokud se nebudeme moci radovat z Boží slávy.



Amen.

Kategorie