Modlitby

Modlitby Archives - Zachej.cz

Home

Zachej.cz

Životopisy svatých

Životopisy svatých Archives - Zachej.cz

Články

Články Archives - Zachej.cz

Slovník pojmů

Slovník pojmů Archives - Zachej.cz

Pane, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi. Kriste, smiluj se nad námi. Kriste, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi.



Kriste, vyslyš nás. Kriste, milostivě nás vyslyš.



Bůh, nebeský Otec, smiluj se nad námi. Bože Synu, Vykupiteli světa, smiluj se nad námi. Bože, Duchu svatý, smiluj se nad námi. Svatá Trojice, jeden Bůh, smiluj se nad námi.



Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás.



Svatý Jan Maria Vianney, oroduj za nás. Svatý Jane Vianney, obdařený milostí od svého dětství, oroduj za nás. Svatý Jane Vianney, vzore synovské zbožnosti, oroduj za nás. Svatý Jane Vianney, oddaný služebníku Neposkvrněného Srdce Panny Marie, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, neposkvrněná lilie čistoty, oroduj za nás. Svatý Jane Vianney, věrný napodobiteli Kristova utrpení, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, propast pokoření, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, serafíne modlitby, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, věrný ctiteli Nejsvětější svátosti, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, horlivý milovník svaté chudoby, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, pravý synu svatého Františka z Assisi, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, příkladný františkánský terciáři, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, něžný příteli chudých, oroduj za nás. Svatý Jane Vianney, naplněný svatou bázní před dokonalou Boží spravedlností, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, posilněn božskými vizemi, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, který byl sužován zlým duchem, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, dokonalý vzor kněžských ctností, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, pevný a rozvážný pastýři, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, zapálený horlivostí, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, věrný ošetřovateli nemocných, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, neúnavný učiteli, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, který jsi kázal ohnivými slovy, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, moudrý vedoucí duší, oroduj za nás. Svatý Jane Vianney, zvláště obdařený duchem rady, oroduj za nás. Svatý Jane Vianney, osvícený světlem z nebe, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, hrozivý pro satana, oroduj za nás. Svatý Jane Vianney, soucitný s každou bídou, oroduj za nás. Svatý Jane Vianney, pomocníku sirotků, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, obdařený darem zázraků, oroduj za nás. Svatý Jane Vianney, který jsi smířil tolik hříšníků s Bohem, oroduj za nás. Svatý Jane Vianney, který jsi tolik lidí přivedl na cestu ctností, modlete se za nás. Svatý Jane Vianney, který jsi okusil sladkost smrti, modli se za nás. Svatý Jane Vianney, který se nyní raduješ z nebeské slávy, modli se za nás. Svatý Jane Vianney, který dáváš radost těm, kdo tě vzývají, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, nebeský patrone farářů, oroduj za nás. Svatý Jan Vianney, vzore a patrone ředitelů duší, oroduj za nás.



Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, ušetři nás, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, vyslyš nás, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.



Kriste, vyslyš nás. Kriste, milostivě nás vyslyš.



V. Modli se za nás, blahoslavený Jean-Marie Vianney, R. Abychom se stali hodnými Kristových zaslíbení.



Modleme se.



Všemohoucí a milosrdný Bože, který jsi blahoslaveného Jana Marii Vianneye obdařil obdivuhodnou pastorační horlivost a velký zápal pro modlitbu a pokání, dej, prosíme Tě, aby na jeho příklad a přímluvu abychom byli schopni získat duše mnoho lidí pro Krista, a spolu s nimi dosáhnout věčné slávy, skrze téhož Pána Ježíše Krista, tvého Syna, který s Tebou žije a kraluje a Duchem svatým, jeden Bůh, svět bez konce. Amen.



Zdroj: Liturgies

Litanie ke svatému Janu M. Vianneyi

Ó, Matko Ježíšova, pro Tvé nesmírné bolesti při mučení a umírání Tvého Božského Syna, pro Tvé hořké slzy, které jsi prolila, Tě prosím, abys obětovala nebeskému Otci Svaté Tělo pokryté ranami a krví našeho Božského Vykupitele ve spojení s Tvými bolestmi a slzami za spásu duší a dosažení milosti, o kterou Tě prosím …………. (zde uveď úmysl modlitby).



Amen.

Velmi účinná modlitba svatého Jana M. Vianneye

Panebože,



uzavírám se všem mším svatým, které se dnes budou sloužit na celém světě, a obětuji je ve spojení s úmysly tvého Nejsvětějšího Srdce. Volám k Tobě: Zachovej mi z každé mše svaté jednu kapku své Nejdražší Krve jako zadostiučinění za mé hříchy.



Prosím Tě také, abys mi udělil milost, abych mocí každé mše svaté vysvobodil jednu duši z očistce, aby jedna umírající duše dosáhla milosrdenství, aby se jeden hříšník obrátil a aby se zmenšil jeden těžký hřích.



Amen.

Denní modlitba svatého Jana M. Vianneye

Věčný Bože, který dáváš všem lidem dobré dary a uděluješ ducha štědrosti: dej nám, prosíme, srdce vždy otevřené naslouchat tvému slovu, abychom po vzoru tvé služebnice Lydie projevovali pohostinnost těm, kdo jsou v nouzi nebo v nesnázích. Skrze Ježíše Krista, našeho Pána, který žije a kraluje s tebou a Duchem svatým, jedním Bohem, nyní i na věky věků. Amen.



Zdroj: Forward Movement

Modlitba ke svaté Lydii

Svatý Eusebie, ty jsi byl věrný pastýř, který miloval své stádo, staral se o duchovenstvo a hájil Kristovo božství. Pro svou věrnost jsi velmi trpěl. Modlete se za mě, abych se nikdy nenechal utrpením odradit od svého povolání sdílet Kristovu lásku a hájit pravdu pro dobro druhých. Svatý Eusebie z Vercelli, oroduj za mě. Ježíši, důvěřuji ti. Amen.



Zdroj: My Catholic Life!

Modlitba ke svatému Eusebiovi

Svatý Alfonsi Maria Liguori, obdivuhodný vzore oddanosti Bohu, ty jsi zasvětil svůj život službě lidem. Tvůj příklad lásky a milosrdenství nás inspiruje k následování Krista ve všech našich skutcích.



Prosíme tě, přimlouvej se za nás u Boha, aby nám dal sílu a odvahu žít podle evangelia. Pomoz nám, abychom byli trpěliví v utrpení, věrní v modlitbě a vytrvalí ve víře. Prosíme tě také o přímluvu na naše úmysly, které ti zde předkládáme (zde vyslovte svůj úmysl).



Svatý Alfonsi, uč nás pokorně přijímat Boží vůli a důvěřovat jeho nekonečné lásce. Ať nás tvůj příklad a přímluva přiblíží ke Kristu a přinese pokoj a radost do našich životů. Děkujeme ti, že vyslyšíš naše pokorné prosby a budeš se za nás u Boha přimlouvat. Amen.

Modlitba ke svatému Alfonsi Maria Liguorimu

Svátek svatého Alfonse Liguori, zakladatele redemptoristů, připadá na 1. srpna. Připravujme se na oslavu jeho významného dne modlitbou novény.



Svatý Alfons je patronem zpovědníků, morálních teologů a těch, kteří trpí artritidou – onemocněním, které mu způsobovalo velké bolesti a v pozdějším věku ho upoutalo na invalidní vozík.



Novéna se modlí devět dní po sobě spolu s&nbsp;litaniemi.



Ó můj slavný a milovaný patrone, svatý Alfonsi, ty, který jsi se tak namáhal a trpěl, abys lidem zajistil plody vykoupení, pohleď na bídu mé ubohé duše a smiluj se nade mnou. Svou mocnou přímluvou u Ježíše a Marie mi vypros opravdovou lítost nad mými hříchy spolu s jejich odpuštěním a prominutím, hlubokou nenávist k hříchu a sílu stále odolávat všem pokušením. Poděl se se mnou, prosím, alespoň o jiskřičku toho ohně lásky, kterým vždy hořelo tvé srdce, a&nbsp;dej, ať po tvém vzoru učiním Boží vůli jediným pravidlem svého života. Vypros mi také vroucí a trvalou lásku k Ježíši a něžnou a dětskou oddanost k Marii spolu s milostí modlit se bez přestání a vytrvat ve službě Bohu až do konce života, abych se tak nakonec spojil s tebou ve chvále Boha a nejsvětější Marie po celou věčnost. Amen.



Následuje modlitba litanií.



Zdroj novény: Catholic Harbor of Faith and Morals

Novéna ku svatému Alfonsi Maria Liguorimu

Pane, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi. Kriste, smiluj se nad námi. Kriste, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi. Pane, smiluj se nad námi.



Kriste, vyslyš nás. Kriste, uslyš nás.



Bože, Otče nebeský, smiluj se nad námi. Bože, Synu, Vykupiteli světa, smiluj se nad námi. Bože, Duchu svatý, smiluj se nad námi. Svatá Trojice, jediný Bože, smiluj se nad námi.



Svatá Maria, Panno Neposkvrněná, oroduj za nás.



Svatý Alfonsi, vzore zbožnosti od nejútlejšího mládí, oroduj za nás. Svatý Alfonsi, až do smrti uchráněný smrtelného hříchu, oroduj za nás. Opovrhovateli bohatství a marností světa, oroduj za nás. Vždy poddán hlasu Boží Prozřetelnosti, oroduj za nás. Bohatý na poklady křesťanské chudoby, oroduj za nás. Vzor trpělivosti v bolestech a souženích, oroduj za nás. Vzor mírnosti a rezignace v rozporuplných situacích, oroduj za nás. Hořící svatým zápalem pro spásu duší, oroduj za nás. Biči hereze, oroduj za nás. Obránce katolické víry, oroduj za nás. Vždy zaměstnán evangelizací chudých, oroduj za nás. Něžný utěšiteli trpících, oroduj za nás. Vyučený v božském umění obracet hříšníky, oroduj za nás. Osvícený průvodce na cestě k dokonalosti, oroduj za nás. Který ses stal vším všem lidem, abys všechny získal pro Ježíše Krista, oroduj za nás. Nová ozdobo náboženství, oroduj za nás. Odvážný zastánce církevní kázně, oroduj za nás. Vzore poddanosti a oddanosti svrchovanému papeži, oroduj za nás. Který jsi neúnavně bděl nad svěřeným stádem, oroduj za nás. Plný péče o obecné dobro církve, oroduj za nás. Slávo kněžství a biskupství, oroduj za nás. Zářivé zrcadlo všech ctností, oroduj za nás. Plný nejněžnější lásky k Jezulátku, oroduj za nás. Zapálen božským žárem při přinášení svaté Oběti, oroduj za nás. Horlivý ctiteli Ježíše Krista ve svaté Eucharistii, oroduj za nás. Proniknut živým zármutkem při rozjímání o utrpení našeho božského Spasitele, oroduj za nás. Zvláště oddaný úctě k Marii, oroduj za nás. Poctěn zjevením Nejsvětější Panny, při kázání k její cti, oroduj za nás. Andělského života a čistoty, oroduj za nás. Pravý patriarcho ve své otcovské péči o Boží lid, oroduj za nás. Obdařen darem proroctví a zázraků, oroduj za nás. Apoštole rozsahem a plody své práce, oroduj za nás. Mučedníku díky své neslýchané přísnosti, oroduj za nás. Vyznavači svými spisy plnými Božího Ducha, oroduj za nás. Panno čistotou těla i duše, oroduj za nás. Zakladateli řádu Nejsvětějšího Vykupitele, oroduj za nás. Vzore misionářů, oroduj za nás. Náš něžný otče a mocný ochránce, oroduj za nás.



Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, odpusť nám, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, vyslyš nás, Pane. Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi, Pane.



V. Modli se za nás, svatý Alfonsi. R. Abychom byli hodni Kristových zaslíbení.



Modleme se:



Předstupuji před tebe, svatý Alfonsi, který jsi tak vzplanul láskou k bližnímu a tak hořel horlivostí, abys hříšníkům zajistil milost obrácení. Pokorně se ti klaním k nohám a prosím tě o&nbsp;tvou účinnou ochranu; vypros mi, prosím, opravdovou lítost nad mými hříchy a úplnou nápravu mého života. Znovu učiň, aby se mé srdce stalo a navždy zůstalo zapálené láskou k&nbsp;Bohu a k Nejsvětější Panně Marii, k níž jsi choval tak něžnou úctu. Vypros mi milost kráčet po cestách svatosti a spravedlnosti, abych si jednou zasloužil těšit se s tebou z mého Boha na věčnosti v&nbsp;nebi. Amen.

Litanie ke svatému Alfonsi Maria Liguorimu

Biskup je správcem milosti nejvyššího kněžství, která se projevuje především v eucharistii, kterou sám obětuje a zajišťuje její obětování prostřednictvím svých spolukněží. Eucharistie je středem života partikulární církve. Biskup a kněží posvěcují církev svou modlitbou, prací, službou slova a slavením svátostí. Jejich posvěcení se uskutečňuje také příkladným životem podle slov apoštola Petra, aby spolu se svěřeným stádem dosáhli věčného života.



Biskup jako Kristův zástupce má pastorační poslání v konkrétní svěřené církvi, ale zároveň kolegiálně, spolu s ostatními biskupy, nese péči o všechny církve. Svěcená služba biskupa, stejně jako služba kněží, zpřítomňuje Krista jako hlavu církve mezi věřícími. Biskup přijímá v plnosti svátost svěcení, která ho začleňuje do biskupského kolegia a činí ho viditelnou hlavou konkrétní církve.



Biskup je řádným celebrantem svátosti biřmování, která vyjadřuje apoštolskou jednotu církve. Svěcení na biskupa zahrnuje plnou moc a odpovědnost za apoštolské poslání církve. Biskupové jsou legitimními nástupci apoštolů a spolu s římským papežem vedou církev. Jejich kolegiální jednota je službou bratrského společenství všech věřících, které odráží společenství božských osob.



Biskup má moc a službu smíření, je správcem kázně pokání a v případě potřeby může udělit rozhřešení i od nejtěžších hříchů. Při jáhenském svěcení vkládá ruce pouze biskup, což naznačuje, že jáhen je při plnění úkolů své služby zvláště vázán na biskupa.



V eucharistii, kterou slaví biskup, se zpřítomňuje Kristus jako dobrý pastýř a hlava své církve. Biskup se stává zodpovědným za eucharistii, i když jí předsedá kněz, což zdůrazňuje jeho roli hlavního kněze diecéze. Spolu se svými spolupracovníky kněžími a jáhny vede církev a poskytuje duchovní péči věřícím.



Katolická církev odvozuje původ biskupského úřadu od apoštolů, kterým Duch svatý o Letnicích udělil charisma a úřad. V katolické církvi se tato charismata a úřad předávají prostřednictvím tzv. apoštolské posloupnosti &#8211; nepřetržité posloupnosti biskupů prostřednictvím vkládání rukou ve svátosti kněžství.



V závislosti na své jurisdikci a zařazení v hierarchii katolické církve může biskup přijímat tituly jako arcibiskup, kardinál, patriarcha nebo papež. V roce 2020 žilo v latinské a východní církvi katolické církve přibližně 5 600 biskupů.



Tradiční úlohou biskupa je působit jako hlava diecéze nebo eparchie.



Zdroj: Katechismus / thesacredheart.com / bostoncatholic.org / Wikipedia

Biskup – kdo je to?

Modlím se tuto modlitbu, Pane, za sebe, své blízké, celou rodinu. Prosím Tě, drahý Pane, mé srdce touží po odpuštění. Očisti z mé duše všechnu špínu, neviň z toho mé blízké. 



Když se ohlížím za svým životem,… za všechno si můžu sám. Bože, všechno mi tolik vadí, že ubližuji lidem, kteří mě milují. Proto tě v této hodině prosím, Pane, ochraňuj celou mou rodinu. Jsem tu v této těžké chvíli sám, dej, ať se mým blízkým daří dobře.



Ukaž mi, Pane, pravou cestu života, kde vládne láska a laskavost. Ať můj život někam směřuje. Ať láska zahřeje mé srdce. Ať konám jen dobré skutky. Ať odčiním své chyby. Ať jsou mé myšlenky a činy čisté, prosím tě, Pane Ježíši Kriste.



Proto tě, Pane, prosím, dej mi své požehnání, a drž nade mnou své ruce, aby mě chránily. Můžeš vstoupit do mého srdce, Pane, a odčinit mé hříchy. Vím, že miluješ všechny lidi a svou láskou je chráníš. 



Děkuji Ti, že jsem s Tebou mohl mluvit, vyjádřit své modlitby a své bolesti. Vždyť Ty jsi láska, naděje, spása, Ty jsi Pán. Jsem rád, že mě slyšíš, že nejsem sám. Prosím, Pane, zbav mě všech hříchů z mých ramen, ať jsem čistý, jak nejčistší pramen. Amen.

Modlitba člověka vězněného hříchem

Děkuji ti, Pane, za svou ženu, za naše první setkání, za požehnání manželství, za intimní a důvěrné chvíle, které spolu můžeme sdílet, za všechnu naši lásku.



Děkuji Ti za její tělo, za její duši, za to, že si rozumíme.



Děkuji Ti za zázrak, který nám dovoluješ prožívat, za život, který byl stvořen, za růst a první výkřik našich dětí.



Děkuji Ti za naše křehké štěstí, za to, co je, i za to, co by nemuselo být.



Pane, dej, abychom se milovali bez pokrytectví, abychom se spolu s Tebou skláněli k dobru, abychom hledali dobro druhého více než osobní prospěch.



Pane, dej, ať je naše láska pokorná a laskavá, ať je trpělivá, když není všechno tak, jak bychom si přáli, ať je ohleduplná v nemoci, v obavách, ve skleslé náladě.



Pane, dej, ať jsme k sobě laskaví a milosrdní, ať jsme k sobě velkorysí a shovívaví, ať umíme odpouštět i ty největší chyby a hříchy, ať umíme vždy znovu začít, čekat a doufat.



Pomoz nám, Bože. Zůstaň s námi. Buď v každém z nás. Amen.

Modlitba za mou manželku

Národní konference o eucharistii probíhal v Brně na biskupském gymnáziu ve dnech 15. &#8211; 17. října 2015. Padlo rozhodnutí, že každá diecéze může vyslat na tuto konferenci dvacet účastníků.



Jedná se o jednu z největších církevních událostí novodobých dějin Česka. Již od ledna se v mnohých farnostech obnovuje úcta k Tělu a Krvi Pána Ježíše Krista. Kongresy o Eucharistii podporovali papežové již od 19. století, a to z důvodů prohloubení základního projevu úcty k Eucharistii mimo mši svatou.&nbsp;



Cílem kongresu je, aby si jednotliví věřící více zamilovali Eucharistii, znovu a hlouběji ji prožívali jako Boží dar. Pán Ježíš říká: „Kdo jí mé Tělo a pije mou Krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den“ (Jan 6,54). A toho, kdo si život věčný zachová, Pán vzkřísí v poslední den. Eucharistie je základním pokrmem, který pro život věčný nezbytně potřebujeme.



Vrcholným dnem NEK ve farnostech byla slavnost Těla a Krve Páně s následnou nedělí 7. června 2015, kdy budou věřící prožívat &#8222;Den eucharistie&#8220; ve své farnosti.

Národní eucharistický kongres 2015

Alžběta Canoro Mora se narodila 21. listopadu 1774 v Římě jako dcera bohatého statkáře Thomase Canoriho a jeho manželky, rozené Primolové. Byla vychována v augustiniánském klášteře v Cascii, kde však strávila pouze dva roky, a proto byly její znalosti pouze částečné. Ve dvanácti letech pak Alžběta složila slib čistoty a zatoužila stát se jeptiškou. Její zbožnost a skromnost umocňovaly její fyzickou krásu.



Když se vrátila domů, byla zasvěcena do světského světa. „Propadla jsem lidským marnostem, ale moje duše zůstala hříchem nedotčena,“ napsala si do svých zápisků. Její rodiče, jejichž jmění se ztenčilo v důsledku četných neštěstí, ji chtěli výhodně provdat. Alžběta zapomněla na slib, který dala v dětství, a provdala se za mladého právníka Christophera Mora. Manželství však nebylo šťastné. Christopher, který poznal, že Alžběta je čistých mravů a dětsky prostá, ji zpočátku zahrnoval něžnými projevy své náklonnosti. K lásce se však přidala žárlivost, takže nestrpěl ani její styk s rodiči. Vodil ji do divadla a na koncerty, navštěvovali různé zábavy. Alžběta ho doprovázela, protože si to přál. Oblékali se vkusně a, jak později uvedla, „s jistou marnivostí“. Vše na ní ukazovalo společenský takt, ušlechtilou duši a vznešenou mysl. Sám její manžel později dosvědčil, že mu nikdy nezavdala sebemenší příčinu k žárlivosti.



Christopher se však náhle změnil; doma se nudil a nadával si, že musí v určitých hodinách opouštět domov. Alžběta se všemožně snažila získat jeho dřívější náklonnost, ale marně. Měla pocit, že Christopher už k ní vůbec nepatří; padl do osidel jisté ženy. Zanedbával také své povolání a zadlužoval se. Neopatrné slovo, neopatrná poznámka prozrazovaly Alžbětě manželovu nevěru. Poznala, že byla zrazena, a pokořila se ve svém nejhlubším a nejušlechtilejším citu. Zdálo se, že její srdce pukne bolestí. Nevyčítala svému manželovi, ale něžně ho prosila, aby jí řekl pravdu, odpustil Bohu a napravil své jednání. Snad byl dojat, snad slíbil, ale nevytrval; nedokázal se vysvobodit z osidel své milenky. Od té chvíle se Alžběta neúčastnila zábav, odvrátila se od světa a jeho lákadel a nosila šaty tmavé barvy.



Zanedbávání advokátní praxe a vydržování milenky přivedlo Christophera do dluhů, takže manželé museli opustit svůj byt a přestěhovat se k rodině jeho tchyně. Tchán, Christopherův otec, byl bohatý lékař. Pro Alžbětu bylo nutné jisté sebezapření, žít takříkajíc pod dohledem početné rodiny. Švagrové se k ní chovaly jako k vetřelci, nepromluvily s ní vlídné slovo, nadávaly jí při každém soustu a vyčítaly jí manželovy chyby. Všechny zkoušky jí však pomáhaly odpoutat se od všeho pozemského. U lidí nenacházela útěchu, ale milosrdný Bůh jí dával sílu trpělivě nést svůj kříž. Vzpomněla si, že porušila slib čistoty, který dala v mládí; o to víc se upnula k Bohu. Litovala, že tento slib nesplnila.



Alžběta měla čtyři děti, ale dvě z nich zemřely hned po narození. Dcery dostaly jména Marianna a Lucina. Dávala je manželovi do náruče, aby se s nimi mazlil: „Podívej,“ říkávala, “proč nemůžeme být šťastní? Co nám chybí?“ Prosila ho, aby se kvůli dětem vrátil na dobrou cestu. Marně. Alžběta vychovávala své děti v bázni Boží, vzdělávala je ve ctnostech a od útlého věku je učila sebezapření. Naučila je například, aby jí po večerním zpytování svědomí řekly, kolikrát za den si něco odepřely nebo kolikrát přemohly nějakou náklonnost.



Christopher se o děti nestaral, ztratil veškerý stud. Úpadek způsobený jeho darebáckým chováním se v roce 1804 nezadržitelně blížil. Alžběta klidně snášela celé krupobití výčitek od svých švagrových; svému muži nic nevyčítala; ač zrazena a opuštěna, křesťansky ho milovala a přemýšlela, jak by mu mohla pomoci. Všechno bylo prodáno: nepotřebný nábytek, koně, kočáry. Alžběta přinesla své vybavení, své šperky, ale částka stále nestačila. Christopherovmu otci se o synově tísni neodvážili říct; Christopher měl být podle zákona uvězněn.



Alžběta šla prosit věřitele, aby se slitoval. Všichni se slitovali, ale jednomu z nich, když přednášela svou prosbu o odpuštění, sálal z očí žár nečisté vášně. Přednesl jí návrh na zrušení manželské věrnosti, a to bez ohledu na jejího manžela. Zděšená Alžběta mu vyčítala, že se jako šlechtic a křesťan stydí nabídnout ženě v nouzi pomoc za tak hanebných podmínek. Svůdce se nakonec zastyděl, požádal o odpuštění a dluh odepsal. Naštěstí tchán a tchyně ušetřili ji i děti toho nejhoršího. Pak přinutili Christophera, aby se zúčastnil exorcismu. Ten poslechl, ale marně. Ke své ženě se choval ještě hůř, trápil ji a bil a chtěl, aby souhlasila s jeho chlípným poměrem s milenkou.



Zpovědník navrhl Alžbětě, aby požádala církevní soud o dočasnou rozluku, ale Alžběta se k tomu nedokázala odhodlat. Pak zemřel její tchán a Christopher byl vyloučen z dědictví s odůvodněním, že svůj podíl již obdržel a promrhal. Alžběta upadla do nouze, ale našli se soucitní lidé, kteří jí z této nouze pomohli. Její pobyt v domě tchyně byl den ode dne trpčí. Alžbětě byl svěřen sklep a slepice, nosila pytle s ovsem, kropila koně. Tyto práce, i když na ně nebyla zvyklá, dělala s pokorou, až se díky nim cizí lidé stali lepšími. Věnovala se také skutkům milosrdné lásky. Se svolením své tchyně nosila chudým jídlo, dřevo a uhlí, navštěvovala veřejné nemocnice, stlala nemocným lůžka a česala jim vlasy.



Zůstala svému muži starostlivou manželkou; nemohla ho považovat za svého muže, a tak ho měla v srdci jako bratra. Pečlivě mu spravovala prádlo, čistila šaty, žehlila košile. Sama sebe umrtvovala. Jednoho dne švagrová Marie onemocněla. Alžběta jí přinesla hrnek polévky &#8211; ochutnala ji a chrstla polévku Alžbětě do tváře. Alžběta zůstala klidná a podávala jí dál. Nedlouho poté se Christopherova rodina přestěhovala do činžáku; dcery šily prádlo a zabývaly se výrobou umělých květin. Zpovědník si u Svatého stolce vymohl, aby se Alžbětina domácí kaple stala soukromou oratoří a mohla se v ní sloužit mše. Církevní úřady na ni tak braly velký ohled. Vyslanému vizitátorovi se podařilo zajistit, aby kaple byla řádně vybavena podle liturgických předpisů.



Alžběta se svolením svého manžela vstoupila do trinitářského třetího řádu a přijala jméno „Johanka Felicia od Nejsvětější Trojice“. Její život se podobal životu jeptišky, aniž by však porušovala své řeholní povinnosti. Udělala velký pokrok v křesťanské dokonalosti. Jako silná žena vytrvala po boku neřestného muže, který její lásku oplácel opovržením, ba dokonce trýzněním.



Kromě toho trpěla duševními zápasy, pokušeními zlého ducha a nemocemi. Své utrpení obětovala Bohu. Chtěla se stát smírnou obětí za urážky spáchané na Bohu. Modlila se: „Bože, prosím tě za spásu duší! Vrhni na mě všechnu svou spravedlivou přísnost! Potrestej mě, ale nad hříšníky se smiluj!“. Vzala na sebe přátelské utrpení za Církev a za Svatého otce. Bůh ji obdařil mimořádnými milostmi a osvícením, k nimž patřilo mimo jiné proroctví a různá vidění.



Lidé si vážili jejích rad; ačkoli byla těžce zkoušená, uměla dobře poradit. Mnohé obdarovala různými milostmi nejen za svého života, ale i po své smrti. Její extatický stav měl na její tělo zničující vliv a ona den ode dne slábla. Objevily se u ní příznaky vodnatelnosti.



Uvedla přesné datum své smrti. V den své smrti řekla Lucině: „Rychle přines jeptiščí hábit! Sama se do něj převléknu, a až zemřu, nebudeš se mnou mít mnoho společného.“ Zemřela pak pokojnou smrtí 5. února 1825.



Dcera Marianna se provdala, Lucina vstoupila do kláštera oblátů. Christopher se kál, vstoupil do františkánského řádu a stal se také knězem. Proces Alžbětina blahořečení byl zahájen 22. února 1874 dekretem Posvátné kongregace obřadů a blahořečena byla 24. dubna 1994 papežem Janem Pavlem II. Její památku si připomínáme 5. února. Alžbětino tělo je uloženo v kostele San Carlo alle Quattro Fontane v Římě.



Ze zápisků blahoslavené Alžběty (z díla „Ježíši, zahradníku mé duše“):



Často se mi Pán Ježíš zjevoval jako malý zahradník, který se neustále věnoval obdělávání mé duše, jež se jevila jako malý stromek. Poté, co ho malým rýčem ořezal, přinesl z nedaleké krásné studánky vodu v drahocenné nádobě, ale než ji vylil na stromek, umyl si v ní ruce. Ó, jaký zázrak se tu stal! Ze svatých ran na jeho rukou vytrysklo do vody tolik krve, že voda už nebyla čirá a průhledná, ale rudá jako krev. Pak vzal nádobu, ponořil ji do vody a s velkou láskou stromek zaléval, ale ne tak, jak to dělají lidé, nýbrž ze své trojboké nádoby zaléval nejen listy, ale i plody stromku, přičemž voda kapala na kořeny. A jako by to nestačilo, vylezl na nedaleký pahorek a s velkým zájmem se díval na stromek, který byl nyní potřísněn jeho drahocennou krví. Pak zvedl ruce k nebi a z ran začalo proudit tolik světla, že se jeho záře odrážela na stromku. Síla světla pronikla i ke kořenům. Stromek rostl a splýval se světlem, které ho mocně přitahovalo.

Kategorie