1) Rozbil kalich plný jedu znamením kříže.
Opat nedalekého kláštera zemřel a tamní mniši požádali svatého Benedikta, aby se stal jejich novým opatem. Ten nejprve odmítl, ale když naléhali, souhlasil. Benedikt však byl přísnější než předchozí opat a mniši ho brzy začali nenávidět. Rozhodli se ho zabít a dali mu do sklenice s vínem jed.
Benedikt však udělal znamení kříže, aby vínu požehnal, a v tu chvíli se sklenice s vínem náhle roztříštila na malé kousky, jako by do ní hodili kámen. Svatý Řehoř Veliký ve svém vyprávění o tomto příběhu píše: „nápoj smrti, který nesnesl znamení života“.
2) Zachránil člověka před utonutím tím, že se na chvíli stal jinou osobou.
Mnich jménem Placidus spadl do vody jezera a byl rychle unášen silným proudem. Ačkoli byl Benedikt od jezera velmi daleko, zázračně poznal, co se stalo, a okamžitě nařídil jinému mnichovi Maurovi, aby běžel k jezeru Placida zachránit.
Když Maurus dorazil k jezeru, bez rozmýšlení se rozběhl po hladině jezera, chytil Placida za límec a odtáhl ho zpět na břeh. Neuvědomil si, že chodí po vodě, dokud se nevrátil na pevnou zem. Svatý Řehoř Veliký píše, že Maurus „žasl a bál se toho, co udělal“.
A tady přichází místo, kde se věci staly ještě podivnějšími. Když Maurus později toho dne o této události mluvil, trval na tom, že sotva věděl, že chodí po vodě, když se to stalo. A Placidus? Ten tvrdil, že ten, kdo ho uprostřed jezera vytáhl z vody, neměl na sobě Maurův oděv, ale Benediktův.
Jinými slovy, nějakým záhadným způsobem, i když to byl Maurus, kdo běžel k jezeru, Benedikt zázračně působil skrze něj, chodil po vodě a zachránil Placida.
3) Čtení v myslích jeho mnichů
Několik jeho mnichů bylo vysláno, aby doručili zprávu do jiného města. Benedikt jim nařídil, aby se po celou dobu cesty postili, jak je jejich zvykem. Cesta však trvala o něco déle, než očekávali, a tak je někdo pozval k sobě domů na dobré jídlo a oni přijali – kdo by to byl řekl?
Benedikt však ano. Když se vrátili, hned se jich zeptal, kde jedli. Když řekli, že nikde nejedli, řekl jim, kde jedli a co jedli, včetně toho, kolik měli nápojů. Přistiženi při lži, že Benedikt může znát všechny podrobnosti o tom, co udělali, „padli mu rozechvěle k nohám“ a vyznali svůj hřích.
4) Přivedl dítě zpět k životu
Během stavebních prací v opatství přišel za svatým Benediktem sám Satan a řekl mu, že má v plánu napadnout mnichy pracující na projektu. Benedikt okamžitě poslal dělníkům varování. Jakmile zpráva dorazila, zřítila se částečně dokončená zeď na mladého chlapce, který pomáhal při práci, a zabila ho.
Mniši vzali potlučené tělo mrtvého chlapce, položili ho na stůl, Benedikt poslal všechny ven z místnosti a začal se modlit. Chlapec zázračně ožil a jeho tělo se uzdravilo ze všech zranění.
5) Svou modlitbou pohnul obrovským kamenem.
Několik mnichů bylo zaneprázdněno budováním nových cel v opatství a narazili na obrovský kámen, který jim blokoval cestu do budovy. I když všichni spolupracovali, nebyli schopni s kamenem pohnout.
Co tedy udělali? Samozřejmě zavolali svatého Benedikta! Ten jim řekl, že modlitba s kamenem pohne, a – voilà! – mniši byli schopni kámen snadno přemístit, zatímco se Benedikt modlil.
6) Tvrdohlavý démon
Jeden muž v nedalekém městě byl posedlý démonem a místní biskup ho nedokázal vyhnat. Poslal muže ke svatyním mnoha svatých mučedníků, ale bezvýsledně.
Nakonec biskup povolal Benedikta, který v modlitbě vzýval našeho Pána Ježíše Krista a muže od démona okamžitě osvobodil. Benedikt muži zanechal dvě pravidla, aby se vyhnul dalšímu útoku démona: (1) do konce života se zdržet masa a (2) nepokoušet se vstoupit do kněžského stavu.
7) Nedbal na ďábelský podvod
Během stavby Benedikt požádal mnichy, aby na určitém místě vykopali hlubokou jámu. Mniši našli starou mosaznou sochu. Z nějakého důvodu jeden z mnichů sochu umístil do kuchyně; ne s úmyslem ji uctívat, ale jen jako místo, kam ji dočasně umístit.
Náhle v kuchyni vypukl mohutný požár. Mniši, kteří se obávali, že oheň zachvátí celou budovu, prosili Benedikta o pomoc. Benedikt však řekl, že žádný oheň nevidí. Když mniši trvali na tom, že kuchyně je plná plamenů, Benedikt pochopil, že plameny jsou ďábelský trik, který je má zastrašit – trik, který však na něj byl zcela neúčinný. Modlil se, aby mnichy zbavil klamu, a jejich oči se náhle osvobodily pro pravdu.