Novéna svaté Terezie Benedikty od Kříže k Duchu svatému

Text novény se modlí devět dní po sobě.

Kdo jsi, sladké světlo, které mě naplňuje?
a osvětluje temnotu mého srdce?
Vedeš mě jako mateřská ruka,
A kdybys mě pustila,
nevěděla bych, jak udělat další krok.
Ty jsi prostor
který objímá mou bytost a pohřbívá ji v sobě.
Daleko od tebe se propadá do propasti.
nicoty, z níž jsi ji pozvedl ke světlu.
Ty, který jsi mi blíž než já sám sobě.
A vnitřnější než moje nejvnitřnější
A přesto neuchopitelný a nehmotný.
A mimo jakékoli jméno:
Duchu svatý, věčná lásko!

Nejsi snad sladkou manou
která ze srdce Syna
přetéká do mého srdce,
pokrm andělů a blažených?
Ten, který sám sebe vzkřísil ze smrti k životu,
i mě probudil k novému životu.
ze spánku smrti.
A dává mi nový život den co den,
A v určitý čas má skrze mne proudit jeho plnost,
Život tvého života vskutku, ty sám:
Duch svatý věčný život!

Jsi paprsek
který se snáší z trůnu věčného Soudce.
a proniká do noci duše
která nikdy nepoznala sama sebe?
Milosrdně neúprosně
Proniká skrytými záhyby.
Znepokojen, že vidí sám sebe,
„já“ uvolňuje prostor pro svatou bázeň,
počátek moudrosti.
která přichází z výšin
A pevně nás ukotvuje ve výšinách,
Tvůj čin,
která nás znovu tvoří:
Paprsek Ducha svatého, který proniká vším!

Jsi plnost Ducha a síla.
kterou Beránek uvolňuje pečeť
Božího věčného rozhodnutí?
Hnán tebou
Poslové soudu projíždějí světem
a oddělují ostrým mečem
království světla od království noci.
Pak se nebe stane novým a nová bude země,
a vše najde své místo
skrze tvůj dech:
Duch svatý, vítězná síla!

Ty jsi ten mistr, který staví věčnou katedrálu,
která se tyčí ze země skrze nebesa?
Tebou oživené sloupy se zvedají vysoko.
a stojí neochvějně pevně.
Označeny věčným Božím jménem,
a táhnou se ke světlu,
a nesou kopuli,
která korunuje svatou katedrálu,
Tvé dílo, které obklopuje svět:
Duch svatý, Boží ruka, která ho formuje!

Jsi to ty, kdo stvořil nezakalené zrcadlo?
vedle trůnu Všemohoucího,
jako křišťálové moře,
v němž se Božství láskyplně dívá na sebe sama?
Ty se skláníš nad nejkrásnějším dílem svého stvoření,
A zářivě se díváš
je na oplátku osvícen.
A ze všech stvoření čistá krása
je spojena v jedno v drahé podobě
Panny, tvé neposkvrněné nevěsty:
Duchu svatý, Stvořiteli všeho!

Jsi sladká píseň lásky
a svaté bázně
Která věčně zní kolem trojjediného trůnu,
která v sobě spojuje jasné zvonění každé bytosti?
Harmonie,
která spojuje údy s Hlavou,
v níž každý z nich
nachází tajemný smysl svého požehnání.
a radostně se vzmáhá,
volně se rozpouští ve tvém proudění:
Duchu svatý, věčný jásot!

Zdroj: EWTN