A co kněží, kteří dělají církvi „špatné jméno“?

Není takového pekla, jakým je peklo pro kněze – modleme se tedy za ty, kteří se ve službě provinili proti Církvi. Bez hříchu a bez chyb – žádná lidská osoba nikdy neměla větší právo být pobouřena než Panna Maria. Ale navzdory všemu se modlila a stále modlí za pokání hříšníků.

S přívalem různých sexuálních obvinění proti vysoce postaveným prelátům se víra mnoha katolíků otřásá. Ralph Martin nedávno poznamenal, že „nikdy neviděl tolik zmatených katolíků jako v současnosti“. A nejenže jsme ustaraní, ale nevíme přesně, jak reagovat. My katolíci jistě můžeme nabídnout modlitby a oběti těm, kteří byli duchovně, emocionálně a sexuálně napadeni. A standardní postup katolíků zahrnuje i modlitbu nejen za napadené, ale i za útočníky. V tomto případě však někteří katolíci mají potíže s modlitbou za viníky. Uprostřed toho všeho si musíme položit velmi závažnou otázku: zaslouží si naši modlitbu i kněží, kteří páchají tyto hrozné zločiny?

Můžeme začít analýzou povahy příslušných zločinů. Zatímco jejich srdce a vnitřní svědomí jsou známy pouze Bohu, můžeme říci, že objektivní závažnost zločinů spáchaných těmito viníky – a to může být kdokoliv – je jednoznačně hanebná a ďábelská. Objektivně můžeme říci, že tyto činy představují neuvěřitelné zlo. Jsou závažnými porušeními proti Desateru. Přinášejí ničivé následky a otřásají oběma hemisférami Země. Utrpení, které tyto hříchy způsobují, je doslova nepochopitelné.

Pokud jde o samotné muže, kteří spáchali takové zločiny, můžeme říci, že udělali kněžství špatné jméno, ale kromě toho udělali špatné jméno i samotnému lidstvu. Tato slova nemají snahu odsoudit tyto lidi, spíše je to prohlášení objektivní skutečnosti. Bez ohledu na jejich individuální svědomí a vinu pachatelé těchto zločinů změnili sny na noční můry. Zabíjeli nevinnost dětí. Vyvoláním rozsáhlého skandálu mezi katolickými věřícími vyměnili někteří kněží své kolárky za mlýnský kámen.

A tak, jak je snazší nenávidět hřích než milovat hříšníka, někteří katolíci jsou tak ohromeni nedávnými zprávami, že se odmítají modlit za viníky. Na lidské úrovni je to pochopitelná odpověď. Přesto nás Ježíš volá, abychom se modlili za pronásledovatele, a to na vyšší úrovni. Sám říká: „Ale já vám pravím: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“ (Mt 5,44)

Modlitba za ty, kdo nás pronásledují, nebyla nikdy pro nikoho snadným úkolem. Svatý Jeroným napsal, že v jeho dnech existovali lidé, kteří modlitbu za své viníky a zločince považovali za něco obtížného, ale stejně tak byli toho názoru, že milovat nepřítele byl „příkaz, který musel být respektován, a to i nad lidskou přirozenost.“ O to více, když lidé nepronásledují jen nás, ale i ty, které milujeme.

Možná nejtěžší je modlit se za ty, kdo pronásledují děti. Ale je tu jistá nádherná dokonalost – modlitba za ně. Sv. Jan Zlatoústý nám přikazoval, abychom se modlili za pronásledovatele, neboť i Ježíš „nás povýšil na samý vrchol ctnosti.“ Příkaz modlit se za ty, kdo nás pronásledují, je velký, ale jak píše sv. Jan Zlatoústý: „Protože tento příkaz je velký, i odměna bude velká, zvláště pokud je učiněna jako oběť směrem k Bohu.“

Mohli byste tvrdit, že si naše modlitby nezaslouží. Možná ne. Ale Bůh si zaslouží modlitby za ně. I kdyby jejich hříchy učinily z nich nepřátele před Bohem, máme přikázáno, abychom se za ně modlili. Musíme se modlit, aby činili pokání a obnovili se v milosti a v přátelství s Bohem.

Pokud máme problém modlit se za takovéto provinilce, zvažme to: není takového pekla, jakým je peklo pro kněze. Ačkoliv peklo je místo nepředstavitelného utrpení pro každou duši, existuje domněnka, že ďáblové v pekle vidí kněze jako představitele Krista, a proto každý ďábel v pekle působí takovéto duši nepředstavitelné trápení po celou věčnost. Musíme se modlit, aby viní kněží činili pokání pro Boží slávu – aby mohli posloužit ne jako trofeje Satana, ale jako věčné památníky úžasného Božího milosrdenství. Musíme vytrvat v modlitbě a zvítězit nad peklem.

Tak jako v mnoha věcech, musíme se podívat na Marii, Matku Boží. Její božský Syn byl opuštěn deseti apoštoly, jeden ho dokonce zradil. Viděla svého Syna přibitého na kříž muži zaslepenými hříchem. Vyslechla vše to ohlušující šílenství zlých lidí. A proto žádná lidská osoba nikdy neměla větší právo být rozhněvaná na lidi než právě Panna Maria. Ale navzdory všemu se modlila za pokání hříšníků. A mnozí hříšníci to pokání také učinili. A také nezapomínejme na sjednocení našich modliteb s modlitbami Panny Marie. Modleme se, aby zranění nalezli útěchu a pokoj a aby se jejich pronásledovatelé kálí a získali pro své duše rozhřešení od Ježíše Krista.