Jak svatá Alžběta Uherská vzdávala hold titulu Krista Krále

Svatá Alžběta nesnesla korunu, když byla v přítomnosti Krále králů. Svatá Alžběta Uherská byla princeznou Uherského království, a přestože jí její postavení poskytovalo velké pohodlí a moc nad lidmi, znala pravý zdroj svého vedení.

Papež Benedikt XVI. se nad životem svaté Alžběty zamýšlel při generální audienci v roce 2010, kde vyzdvihl pokoru této královské princezny. Alžběta díky své hluboké citlivosti viděla rozpory mezi vyznávanou vírou a křesťanskou praxí. Netolerovala kompromisy. Když jednoho dne na svátek Nanebevzetí Panny Marie vstoupila do kostela, sundala si korunu, položila ji před kříž, zakryla si tvář a lehla si na zem. Když ji tchyně za toto gesto pokárala, Alžběta odpověděla: „Jak mohu, ubohé stvoření, dál nosit korunu pozemské důstojnosti, když vidím svého Krále Ježíše Krista korunovaného trním?“

Svatá Alžběta žila svůj život ve službě druhým a napodobovala Ježíše, Krále králů. Nesnažila se zneužívat svou moc, ale využívala ji ve prospěch chudých a nejzranitelnějších. Je skutečným příkladem pro všechny, kdo mají vedoucí úlohu: výkon moci na všech úrovních musí být prožíván jako služba spravedlnosti a lásky v neustálém hledání společného dobra.

Alžběta pilně konala skutky milosrdenství: dávala jíst a pít těm, kdo zaklepali na její dveře, poskytovala ošacení, platila dluhy, pečovala o nemocné a pohřbívala mrtvé. Když sestupovala ze svého hradu, často se svými dvorními dámami navštěvovala domy chudých a přinášela jim chléb, maso, mouku a další potraviny. Osobně roznášela jídlo a pečlivě kontrolovala oblečení a matrace chudých.

Její příklad hluboké pokory královské princezny nám připomíná, jak můžeme ve svém životě ctít Ježíše jako Krále, napodobovat jeho příklad a využívat své vlastní zdroje pro dobro všech.