Matko ustavičné pomoci, potřebuji tvou pomoc. Vím, že v pozemském životě musím sloužit tvému Synu Ježíši, protože všechno, co jsem a co mám, mám od něj. Všechny mé tělesné i duševní schopnosti proto musí směřovat k němu, abych si zasloužil nebe.
Drahá Matko, a jaké je mé povolání sloužit Bohu? Má Matko, já to nevím, ale ty ano. Proto se ve své bezradnosti obracím k tobě. Osvěť mou mysl, abych poznal Boží vůli. Bylo by pro mě neštěstím, kdybych se chtěla rozhodovat bez tebe a bez Ježíše. Ne, nechci si zvolit povolání jen kvůli pozemským výhodám, ani proto, abych mohl uspokojit své vášně. To by pro mě bylo osudné, protože bych mohl přijít o věčné štěstí.
Se vší vážností chci zkoumat, jaký je se mnou Boží plán, kde mě chce mít. Má Matko, pomoz mi poznat Jeho nejsvětější vůli.
Ptám se sám sebe: „Čím bych chtěl být, až budu stát u brány věčnosti? Jak bych se chtěl představit Ježíši?
Volá mě Bůh, abych se mu zcela zasvětil ve svatém kněžství nebo v řeholní rodině? Sloužit mu ve svatém manželství? Nebo jako řeholnice, která se zcela věnuje skutkům milosrdenství v nemocnici, nahrazuje trpícím bratřím a sestrám jejich pozemskou matku a slouží v nich trpícímu Ježíši?
Kam mě Ježíš volá? Má drahá Matko, řekni mi to! Osviť mého zpovědníka, aby mi pomohl ukázat správnou cestu!
A až ji rozpoznám, dej mi sílu, abych ji v tvém duchu následovala, důsledně plnila Boží vůli, vzala na sebe kříž a vytrvale překonávala všechny překážky na cestě!
Má Matko, dej, ať se i vůle mých rodičů shoduje s Boží vůlí. A kdybych se od nich musel odloučit, ty mi je nahradíš. Tobě, Matko, je doporučuji, ty je utěšuj! Vyslyš mě, má drahá Matko! Pak budu smět klidně hledět do své časné i věčné budoucnosti a očekávat, že tě budu v nebi věčně milovat. Milovat tebe a Ježíše, tvého božského Syna. Amen.