Čím byli apoštolové před svou službou v církvi?

Jednou z pozoruhodných věcí na katolické víře je, že ji nezaložili mocní panovníci nebo lidé s vysokým vzděláním a postavením. Ježíš byl synem tesaře; jeho následovníci byli rybáři, dělníci a stánkaři. Křesťanství založili a šířili obyčejní řemeslníci.

Náš Pán strávil na zemi více času tesařským řemeslem než svou aktivní službou. Ježíš se vyučil řemeslu u svatého Josefa, a když konečně začal svou službu, lidé se ptali: „Není to náhodou tesař…?“ Mnoho Ježíšových podobenství se týká stavitelství, zemědělství, ale i dalších praktických každodenních dovedností, v nichž prokazuje podrobné znalosti.

Ani jeho apoštolové nebyli povoláni z vyšší společnosti nebo společenských vrstev. Petr, Ondřej, Jakub a Jan byli prostí rybáři (Mt 4,18-22). Byla to těžká, všední práce, která apoštolům zaručovala slušný život, než začali následovat Krista. Dokonce i apoštol Pavel po svém obrácení pokračoval ve svém řemesle výroby stanů, aby si vydělal na živobytí. (Skutky 18,1-3)

Je zcela zřejmé, že náš Pán byl během svého pozemského života dělníkem a vybral si apoštoly, kteří byli také dělníky, protože Bůh je ze své podstaty také tvůrce a dělník.

V knize Octogesima adveniens svatý Pavel VI napsal: „Všichni lidé mají právo pracovat, mít možnost rozvíjet své vlastnosti a osobnost při výkonu svého povolání, aby získali spravedlivou odměnu, která jim a jejich rodinám umožní vést plnohodnotný život na materiální, sociální, kulturní a duchovní úrovni.“

Všichni lidé mají právo na práci, ale bohužel mnoho lidí tuto možnost nemá. Ať už je to nedostatek pracovních míst nebo nedostatečné vzdělání, miliony lidí na světě nemohou najít poctivou práci, která by jim a jejich rodinám vydělala na živobytí. Možnost vyučit se řemeslu je něco, co poskytuje důstojnost a zoufale chudým lidem možnost vydělat si mzdu a podílet se tak na rozvoji společnosti.