Ať už děláte cokoli, nebuďte jako jistá zbožná, ale samozvaná římská paní, o níž obhájci růžence často mluvili. Byla tak zbožná a horlivá, že by svým svatým životem zahanbila i toho nejzbožnějšího věřícího v Církvi.
Když se rozhodla požádat svatého Dominika o radu ohledně svého duchovního života, požádala o svátost smíření. Jako pokání jí nařídil modlit se jeden růženec a poradil jí, aby se ho modlila každý den. Poté se pokárala s tím, že se každý den modlí křížovou cestu, nosí žíněný oděv, několikrát týdně se fyzicky trestá, často se postí a koná další skutky pokání. Svatý Dominik ji opakovaně nabádal, aby si nechala poradit, a znovu jí doporučoval růženec, ale ona rady neposlechla. Svatý Dominik se ji s obtížemi snažil přesvědčit, aby radu přijala, což se jí příliš nelíbilo.
Vyděšena metodami tohoto nového duchovního vůdce opustila zpovědnici. Později však při modlitbě upadla do extáze a měla vidění své duše, jak se zjevuje před Nejvyšším soudcem. Svatý Michael položil na jednu misku vah všechny její skutky pokání a dokonce i další modlitby a na druhou stranu všechny její hříchy a nedokonalosti. Váha jejích dobrých skutků však nestačila převážit její hříchy a nedokonalosti.
Naplněna strachem začala volat o milost a prosila o pomoc blahoslavenou Pannu, dobrotivou přímluvkyni. Panna Maria uložila k dobrým skutkům jediný růženec, který se žena modlila jako uložené pokání. Tento růženec byl tak těžký, že převážil všechny její hříchy. Panna Maria jí připomněla, že se odmítla řídit radou svého služebníka Dominika a nemodlila se růženec každý den.
Jakmile žena přišla k sobě, vrhla se ke svatému Dominikovi, vrhla se mu k nohám a vyprávěla mu vše, co se jí stalo. Prosila o odpuštění za svou nevěru a slíbila, že se bude každý den věrně modlit růženec. Tímto způsobem vstoupila do křesťanské dokonalosti, a tím konečně i do slávy věčného života.