Slavnost Všech svatých

Dnes je slavnost Všech svatých, která se slaví vždy 1. listopadu. Ve čtvrtém století se tento svátek všech mučedníků, jak se tehdy říkalo, slavil 13. května. Slova „mučedník“ a „svatý“ původně znamenala v podstatě totéž – někoho, kdo je svědkem Krista až do smrti.

První křesťané obvykle ukládali tělo mučedníka, který zemřel pro svou víru, do snadno přístupného hrobu. Ve výroční den mučedníkovy smrti pak věřící přicházeli, modlili se a slavili eucharistii. Nakonec se tyto oslavy konaly v místních kostelech a připomínaly nejen jednoho mučedníka, ale všechny, kteří položili život za svou víru. V pátém století se tento svátek „Všech svatých“ konal v pátek velikonočního týdne.

V devátém století však papež Řehoř IV. změnil datum na 1. listopad. Ke křesťanům, kteří pro víru podstoupili mučení, ale nezemřeli, se přistupovalo s velkou úctou. Proto jejich místní církev často po smrti prohlašovala ty, kteří vedli hrdinský a věrný život, za svaté.

Teologie tohoto svátku zdůrazňuje pouto mezi křesťany, kteří jsou již u Boha, a těmi, kteří jsou ještě na zemi. V důsledku toho slavnost Všech svatých poukazuje na náš konečný cíl – věčnost s Bohem.

V roce 1484 ustanovil papež Sixtus IV. 1. listopad jako přikázaný svátek.