Svatá Klára z Assisi – životopis

Svatá Klára z Assisi (1193-1253) se narodila ve šlechtické rodině, dvanáct let po narození svého slavného měšťana svatého Františka, který měl na její život zásadní vliv. V osmnácti letech Klára tajně opustila domov a s Františkovou pomocí si zařídila pobyt v benediktinském klášteře. Pokusy její rodiny přesvědčit ji, aby se vrátila domů, byly neúspěšné, a nakonec se k ní připojila její sestra (sv. Anežka) a později ovdovělá matka.

Svatý František je tři ustanovil jako jádro ženské řeholní komunity a vypracoval pro ně „způsob života“, čímž založil řád, který se stal známým jako „klarisky“. V roce 1215 udělil papež Inocenc III. řádu „privilegium majetku“: povolení žít zcela z almužny, bez jakéhokoli osobního nebo společného majetku či příjmů. (Toto privilegium musela klariska později obhajovat před církevními úředníky, kteří měli dobré úmysly a starali se o blaho komunity.)

Klára byla známá jako velká kontemplátorka a svou komunitu vedla po dobu čtyřiceti let. Navzdory vlastnímu přísnému životnímu stylu nabádala ostatní, aby to s pokáním nepřeháněli, protože „naše těla nejsou z mědi“.

Kláru pojilo hluboké duchovní přátelství se svatým Františkem, kterého přežila o dvacet sedm let. Na smrtelné posteli se Klára nechala slyšet: „Odejdi v pokoji, neboť jsi šla po dobré cestě. Jdi beze strachu, neboť ten, který tě stvořil, tě učinil svatou, vždy tě chránil a miloval tě jako matka. Buď požehnán, můj Bože, že jsi mě stvořil.“